Kitovi rodiče, Lindsay a Rebecca Carsonovi, byli na Štědrý den roku 1809 pozváni na vánoční oslavu svými přáteli, rodinou Thomase Younga. Lindsayova žena Rebecca byla ve vysokém stupni těhotenství a očekávala každým dnem narození svého šestého dítěte, ale přesto se na návštěvu vydala. Počátkem večera si hostitelka, paní Youngová, povšimla, že Rebecca je nějak nesvá, a protože věděla, že by se mohlo schylovat k porodu, odvedla Rebeccu z hlučné zábavy do klidného pokoje ve vedlejší budově. Natrvalo dlouho a domem zazněl nový silný hlas – Lidsayovi a Rebecce se narodilo další dítě.
Otec a matka se v mžiku rozhodli, že jejich syn se bude jmenovat Christopher Houston Carson. Vzhledem ke své drobné tělesné konstituci dostal přezdívku „Kit“ (Kotě). Lindsay měl v té době už pět dětí ze svého prvního manželství s Lucy Bradleyovou a po Kitovi mu Rebecca dala ještě další tři potomky.
Když Kitova otce zabil roku 1818 padající strom a matka se znovu provdala, mezi Kitem a jeho nevlastním otcem panoval napjatý vztah. Proto Kit ve věku 16 let odešel z domova, stal se traperem a připojil se k loveckým výpravám do Skalistých hor. Ve 40. letech 19. století si ho najal jako průvodce vedoucí expedice John Frémont, který si vysloužil pověst průkopníka Západu vytyčováním tras přes Skalnaté hory, aby povzbudil k cestě na Západ další své následovníky. Během americké občanské války byl Carson jmenován brigádním generálem a převzal velení v pevnosti Fort Garland v Coloradu. Pobyl tam jen krátce, kvůli špatnému zdravotnímu stavu musel z armády záhy odejít.
Nezanedbával ale proto svůj rodinný život. Jeho první ženou se stala indiánka z kmene Arapahů „Waanibe“ (Zpívající tráva). Vynikala krásou a mnoho traperů se do ní zamilovalo. Carson dokonce o ni podstoupil souboj, který vyhrál. Měli spolu jediné dítě, dceru Adeline. Waanibe zemřela při porodu druhé dcery asi v roce 1841. Dcera porod přežila, ale tragicky zemřela jako dvouletá.
V roce 1841 se Carson oženil podruhé, s indiánkou z kmene Cheyenne, která se jmenovala „Make-Out-Road“. Žili spolu jen krátkou dobu. Rozvedla se s ním tím způsobem, že dcera Adeline musela opustit jejich společné týpí a Kitovy věci letěly ven hned za ní. Připojila se ke svému lidu a putovala s ním na západ. Carson pravděpodobně tehdy usoudil, že život v horách je pro tak malé dítě příliš těžký, a svěřil dceru do výchovy své sestry Mary Ann žijící v St. Louis v Missouri.
Asi v roce 1842 se Carson setkal s Josefou Jaramillou, dcerou bohatých a prominentních mexických rodičů žijících v Taosu. Kvůli svatbě musel tehdy 33-tiletý Kit přestoupit z presbyteriánské víry na katolickou a se svou vyvolenou se oženil v únoru 1843, kdy jí bylo 14 let. Měli potom spolu osm dětí, z nichž první se narodilo v roce 1850. Caersonovým posledním „bojovým“ úkolem byl doprovod zajatých indiánských náčelníků do Washingtonu. Když se z této cesty vrátil jeho Milovaná Josefa zemřela při porodu osmého dítěte. Carsona to velmi zasáhlo a přežil ji sotva o měsíc. Zemřel 23. května 1868 ve Fort Lyonu v Coloradu na výduť břišní aorty a je pohřben v Taosu v Novém Mexiku vedle své třetí manželky Josefy.
K odkazu Kita Carsona patří kromě průzkumných expedic ve Skalistých horách také účast v celé řadě válek s indiány, zejména proti Apačům a Navahům. Za občanské války bojoval v hodnosti brigádního generála na straně Konfederace. Ve zprávách o jeho vojenské činnosti se hovoří o jeho nebojácnosti, bojové dovednosti a houževnatosti. K dalším stránkám jeho osobnosti patří i to, že zůstal po celý život negramotný a snažil se to skrývat. S bídou se naučil podepsat a své paměti roku 1856 nadiktoval. Byl však velmi rád, když mu někdo předčítal, zejména si oblíbil básně lorda Byrona nebo Waltera Scotta. Negramotnost nebránila ani tomu, aby se stal v Novém Mexiku zednářem.
Hodnocení jeho osoby a života se během let měnilo. Nejprve byl považován za hrdinu, později byl obviňován z genocidy indiánů a považován za rasistu, a to přesto, že jeho první dvě manželky byly indiánky a že pro Navahy pracoval nějakou dobu jako obchodní zástupce. Dnes se zdůrazňuje především to, že z nepřítele indiánů se na sklonku života stal jejich chápavým ochráncem. Podobně jako o víc než jednu generaci mladší William Cody alias Buffalo Bill, mimochodem rovněž svobodný zednář.
