• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Nejděsivější první letní den v české historii. Kde proběhl krvavý, letní slunovrat?

    21.6.2019
    Karel Dudek

    Turistická sezóna v Praze je v plném proudu. Babylon řečí a tváří. Průvodci drmolí svým skupinkám naučené texty a často myslí na něco úplně jiného. Ani turisté jim nevěnují příliš pozornosti. Zajímá je více to, co právě vidí. Není toho málo. A zde, na Staroměstském náměstí, to platí dvojnásob. Není to mrtvé muzeum, kde za posledním návštěvníkem zamknou dveře. Nejsou to studené, skleněné mrakodrapy, ve kterých na vás genius loci dnes rozhodně nedýchne. Pokud někde přebývá, pak je to zde. V těchto domech, nasáklých staletou, často krvavou historií. V jejich zdech však stále žijí lidé. Skrývají se v nich obchůdky s tretkami, s výrobky domácích dílniček, i s jinými lákadly, a nyní praskají ve švech. Totéž platí i pro kavárničky a hospůdky, kde se obsluhující personál nezastaví.

    Je opět letní ráno. První letní ráno roku 1621. Děsivě známé datum, o kterém byly napsány stohy knih a které trápí školáky v hodinách dějepisu. Ječení píšťal a rachot bubnů se ze Staroměstského náměstí rozléhá po celé Praze. Ulice jsou plné vojáků a městské brány zavřené. Den slunovratu a jeho symbolika, spjatá s tímto náměstím, byly zneuctěny. Políček do tváře císaře a Otce vlasti Karla tehdy nikdo neodvrátil.

    Staroměstská radnice se léty měnila. Podepsal se na ní ctižádostivý císařský rada, oheň i komunisti

    Dějiny jsou vážně prevít a historické období počátku třicetileté války, které bylo odstartováno pražskou defenestrací, obzvláště. Je téměř nemožné pohlížet na ně nezaujatě. Jinak se dívají historici, jinak spisovatelé, jinak ideologové. Můžeme si vybrat Jiráska, Pekaře, Palackého, Gindelyho. S odstupem téměř čtyř století se již snad na tyto události lze dívat s nadhledem. Čeští stavové si svoje povstání prohráli sami. To už vyplývá z názvu stavovské povstání. Naprostá většina národa se do povstání nezapojila a mocenský spor domácího panstva s Habsburky jim byl lhostejný. Nesvornost, hádky, hamižnost a lakota. Neochota cokoliv obětovat. Tedy vlastního, pochopitelně. Váhání a nerozhodnost byly smrtící brzdou. Jakmile se do sporu zapojilo Španělsko na císařově straně, bylo rozhodnuto. Proti této zemi, která se topila ve zlatě, neměli stavové šanci. V době, kdy se najímali placení žoldnéři, to platilo stonásobně. Ponechme však pohled na tehdejší časy historikům a věnujme se popravě.

    Staroměstská radnice se léty měnila. Podepsal se na ní ctižádostivý císařský rada, oheň i komunisti

    Vlastní poprava začala s východem slunce, kolem páté hodiny ranní. Tam, kde jsou dnes v dlažbě bílé kříže, bylo u Staroměstské radnice postaveno popravní lešení, potažené černým suknem. Kat Mydlář později vyúčtuje Karlovi z Lichtenštejna, který měl vše na starosti, každý hřebíček zatlučený do prken.

    O popravě, která ho ten den čekala, bylo napsáno nespočet řádků, takže bude stačit vyzobat jen to nejpodstatnější. Bylo popraveno 27 odsouzenců. Nepíšu českých pánů, protože někteří z nich nebyli Češi a páni byli jen tři. Následovalo sedm mužů stavu rytířského a sedmnáct ze stavu městského. Tři z těchto dvaceti sedmi byli oběšeni, zbytek byl sťat mečem. Přesněji řečeno čtyřmi meči, které kat postupně vyměňoval. Nemohl si dovolit sekat tupým mečem dvakrát.

    Staroměstská radnice se léty měnila. Podepsal se na ní ctižádostivý císařský rada, oheň i komunisti

    Odsouzení nekladli hlavu na špalek, jak by se mohl někdo domnívat. Klečeli s hlavou vztyčenou a hleděli při modlitbě na kříž. Kat Mydlář, který byl utrakvista, je nechal v klidu vykonat modlitby. Asi se divíte, proč fanatičtí katolíci nechali vykonat tuto popravu jinověrci, ale důvod je jednoduchý. Mydlář byl naprostý profesionál, o kterém věděli, že svoji práci vykoná poctivě.

    Měla to být demonstrace síly, a tak vše muselo být bezchybné. Porušená přísaha císaři byla ztrestána useknutím pravice. Ne u všech, pochopitelně. Nejkrutější trest musel vytrpět lékař Jan Jessenius. Kdysi se pokoušel přemluvit uherské stavy, aby se připojili k povstání a vítěz měl dobrou paměť. Nejdříve mu byl vyříznut jazyk, potom byl sťat, a nakonec za městskými hradbami rozčtvrcen. Původně to mělo být čtvrcení za živa, ale nakonec se i soudci zalekli vlastní krutosti. Hlavy dvanácti popravených se ocitly v železných koších na Staroměstské mostecké věži. Pro výstrahu žijícím. Byl to ten nejděsivější, první letní den v české historii.

     



    Nepřehlédněte