Příběh nejstarší odsouzené sériové vražedkyně na světě se začal psát pravděpodobně v roce 1838 v Rumunsku. Zde se žena narodila do rodiny bohatého dobytkáře. Později se přestěhovala do vesnice Vladimirovac (dnešní Srbsko) a navštěvovala soukromou školu v Pančevu.
Osudovým momentem pro ni měl být údajně románek s mladým rakouským důstojníkem, který jí kromě syfilidy způsobil zlomené srdce. Anujka se začala stranit lidí a zavřená doma se zajímala o medicínu a chemii. Později se provdala za velkostatkáře, se kterým měla jedenáct dětí. Pouze jedno z nich se dožilo dospělosti. Dvacet let po svatbě ji opustil i manžel.
Žena pokračovala se studiem chemie také po jeho smrti. Roky učení přinesly své plody ke konci 19. století. Anujka začala působit jako léčitelka a bylinkářka a mezi místními si brzy vypěstovala popularitu. Byla to ona, kdo pomáhal bohatým vdovám od zdravotních neduhů i mladým mužům, kterým se nechtělo na vojnu; pro takové případy chystala koktejly, po kterých náhle onemocněli. A ne jenom oni…
Mezi její dovednosti patřilo také míchání takzvané „kouzelné vody“. Pokud ji zákaznice dala svému násilnickému manželovi, měla záruku, že do cca týdne záhadně zemře. O žádnou záhadu se samozřejmě nejednalo, Anujka jednoduše chystala jedovaté nápoje. Klientky ale věřily v její magické schopnosti a skutečně si prý myslely, že mužům podávají jenom kouzelné lektvary.
Ženiny praktiky vyplavaly na povrch v roce 1928. Nápoj si od ní tehdy koupila Stana Momirov, která už v minulosti stejným způsobem zabila svého bývalého manžela. Když za podivných okolností zemřel také její další muž, policie spustila vyšetřování. Postupně rozkryla propracovanou vraždící mašinérii, která v letech od konce 19. století a začátku 20. století vzala životy minimálně 50 lidem, ve skutečnosti možná až 150.
Babička Anujka byla odsouzena k patnácti letům vězení, z nichž si kvůli vysokému věku nakonec odseděla pouhých osm. Zemřela v roce 1938 ve věku sto let. Tresty dostali také další lidé včetně asistentky prodeje Ljubiny Milankov.
Zdroj: Wikipedia
