Pro svou až morbidní obezitu byl velmi obsazovaným do rolí nejrůznějších kuchařů nebo hostinských. Velmi známé jsou i jeho komické postavičky četníků a policistů. Jeho obezita, která mu přinesla tolik slávy, ho nakonec stála život. Jak ho prožil nejtlustší herec českého filmu?
Kdo by neznal kuchaře z pohádky Byl jednou jeden král nebo otylého policistu z Burianova Přednosty stanice? Tím ale výčet nejznámějších rolí Františka Černého ani zdaleka nekončí. Před kamerou se poprvé objevil ve filmu Švejk v ruském zajetí (1926). Prvním zvukovým filmem byla komedie To neznáte Hadimršku (1931). Pak už se role svérázných a dobráckých postaviček jen hrnuly. Jak by také ne, díky své kulaté postavě (prý vážil až 150 kg) kladl veliký důraz na práci rukou a gest, slovního projevu a civilního dobráckého a optimistického výrazu.
Koho jiného než kuchaře?
Jeho postava byla darem i prokletím. Takřka po celou filmovou hereckou kariéru hrál kuchaře, kuchtíky a hospodské. Bylo jich na osm desítek, například Revizor, Hej-Rup, Pobočník jeho výsosti, Nezlobte dědečka a další.
Výrazný divadelník
František Černý se narodil 2. července 1904 v Praze. Po ukončení měšťanské školy v Nuslích se vyučil elektromontérem v Křižíkových závodech a rovněž vystupoval jako statista v nuselském Tylově divadle. Nejprve získával herecké zkušenosti u kočovných společností a od roku 1922 hrál v profesionálních činoherních i kabaretních scénách. Působil dokonce v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. Po válce pak hrál v Hudebním divadle Karlín.
Okupace a „zlatá“ éra filmu
Během okupace byl stejně jako řada dalších donucen točit i pro německý film. Zahrál si tak malou roli v dramatu Glück unterwegs (1944), který se tehdy natáčel v barrandovských ateliérech v režii Miroslava Cikána.
Stal se vynálezcem koprové omáčky
Ani po skončení války ho však nečekaly změny v obsazování rolí. Dále hrál číšníky (Parohy, 1947), vynálezce koprové omáčky (Soudný den, 1949), kuchaře (Byl jednou jeden král, 1954), hostinské (Poslušně hlásím, 1957) a další. Ve svém posledním filmu Hry a sny (1958) ztvárnil malou epizodní roli pasažéra.
Nadváha ho zabila
Externě spolupracoval i s rozhlasem. Ovšem 18. ledna 1963 umírá ve své rodné Praze ve věku padesáti devíti let. Jednou z příčin jeho předčasného úmrtí byla také výrazná nadváha, která mu přinesla tolik slávy.
Zdroj: ČSFD
