• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nový život dostal šanci a využil ji. Život si dokáže najít cestu

    3.5.2019
    Další fotky

    Život není žádná křehká květina, jak by se na první pohled mohlo zdát. Není to nic choulostivého, co by potřebovalo trvalou, úzkostlivou péči a skleníkové prostředí. Jinak vnímá život člověk, jinak ho vnímá vesmír. Antropocentrismus není tím správným směrem, kterým by se měl člověk ubírat. Život na této planetě je velmi starého data. Stojíme před tak hlubokou propastí času, že se vymyká každé snaze o pochopení. Není to možné. Představit si úsek čtyř miliard let, to nedokáže nikdo. Je to jen číslo, nic víc.

    Netroufám si hovořit o životě jako o filozofickém problému. Rád bych se zaměřil na problém čistě technický, fyzikální, chemický. Život najdeme v jaderných reaktorech, ve vroucích gejzírech vody, v silných kyselinách, ve vzduchoprázdnu a pod stálou palbou kosmického záření. Zkrátka život se dokázal adaptovat. Jak říká filmový klasik, život si dokáže najít cestu. První dvě miliardy let se snažil ukrýt. Nepřítel byl silný a nástrah bylo mnoho, proto se zmenšil na velikost bakterií a doufal, že unikne.

    Člověk a bakterie. Víte, proč by měl každý z nás užívat probiotika?

    Přizpůsobil se velmi rychle. Hustá atmosféra a načervenalé přítmí. Kyslík byl velmi vzácný plyn, a jeho množství bylo naprosto zanedbatelné. Pokud se náhodou objevil, tak jako produkt sopečných plynů. To však nevadilo. Prvotní život kyslík nepotřeboval. Energie slunečního záření sotva pronikala k povrchu.  Co tedy s tím. Kysličník uhličitý a sirovodík. Nebo také oxid uhličitý a sulfan. Chemici si mohou vybrat. Jiná potrava nebyla. Počet bakterií však narůstal, a po zkažených vejcích páchnoucí plyn se pomaličku vytrácel z atmosféry. I sopečná činnost začala slábnout. Plynuly stamiliony let a celý proces pokračoval. Objevila se jasná obloha a slunce udeřilo na povrch planety plnou silou. Konečně energie, kterou lze využít. Zásoby sulfanu došly a nastal čas na kvalitativní změnu.

    600 tisíckrát zvětší buňku. Mikroskop Akademie věd otevírá bránu do mikrosvěta

    Život už měl praxi i zkušenost z existence dvou miliard let. Nabízela se mnohem bohatší varianta. Byla tady voda. Nehrozilo nebezpečí, že někdy dojde. Receptory na novou vlnovou délku světla byly vytvořeny a bakterie se začaly snažit podruhé.  Jejich produktem už nebyla síra, ale kyslík. Pro mnoho tehdy žijících organismů to byl prudký jed. Příroda je však moudrá a dala životu čas.

    FOTO: bakterie

    bakterie - sinice produkující kyslíkbakterie - PROKARYOTNÍ BUŇKAbakterie - sirné bakteriebakterie - stromatolitybakterie - sinice
    Další fotky
    bakterie - purpurové, prvotní bakteriebakterie - před čtyřmi miliardami letbakterie - Mezi takové organismy patřily tehdy hlavně řasy.bakterie - fotosyntéza

    Kyslík se slučoval se železem rozpuštěným v oceánech a na jejich dně začaly vznikat budoucí rudná ložiska. Nový život dostal šanci a využil ji. Pár stovek milionů let stačilo, železo bylo spotřebováno a kyslík unikal do atmosféry. Nebe začalo nabírat barvu, která je pro tuto planetu typická. Kyslíku bylo stále více a více a díky slunci začal vytvářet i molekulu ze tří atomů, neboli ozón. Pak už šlo všechno mnohem rychleji a před půl miliardou let se život odvážil z vody na souš. To však už je jiná kapitola.

     



    Nepřehlédněte