Středočeský kraj chce k projektu zabetonování keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy ještě shromáždit připomínky od odborné veřejnosti. Na půdě Archeologického ústavu se proto uskuteční seminář. Hejtmanství pak na základě podnětů od odborníků i od veřejnosti vyhodnotí, zda projekt vyžaduje úpravy a případně jaké, řekl hejtmančin náměstek a starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (STAN).
Projekt dolnobřežanské radnice vzbudil velký odpor veřejnosti, výtky zazněly i na veřejném projednání na místě keltského hradiště ke konci března. V sychravém počasí na něj dorazilo jen kolem 50 lidí. Prezentace byla kvůli nepříznivému počasí zkrácena a spíš se diskutovalo. Podle Michalika přišli většinou lidé, kteří mají k projektu připomínky. „Máme skupinu lidí, kteří by byli nejradši, kdyby se národní kulturní památka žádným způsobem neprezentovala a kdyby to tam zůstalo tak, jak to je, a nahoře se nedělo nic,“ uvedl Michalik. Petici proti zabetonování keltské památky ale podepsalo přes 10 tisíc lidí.
Autor návrhu Josef Pleskot namítá, že betonové desky vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody. Architekt Pleskot už dříve namítl, že betonové desky zabrání dalšímu protékání vody sutí a ničení archeologických nálezů pod násypy. „Beton je minerální materiál, je součástí naší kulturní přítomnosti a pro mě to není materiál hanlivý, nekvalitní, zavrženíhodný. Je to civilizační materiál naší doby a dlouho tomu tak bude, protože je velmi sofistikovaný,“ prohlásil architekt. Spodní vod však budou na místě působit dál.
K zastavení výstavby vyzval Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS). Za problematickou označil také rozhlednu, kterou obec na Závisti staví a která je podle něj zbytečně vysoká a rozložitá. Projekt počítá s pokrytím prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek, které mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem. Prezident českého komitétu ICOMOS Václav Girsa uvedl, že Závist je jedním z mála nezastavěných archeologických nalezišť v ČR a projekt by podle něj ohrozil hodnotu této národní kulturní památky. Odpůrcům vadí hlavně použití betonu na místě keltského hradiště, což nepatří do současných metod světové památkové péče. „Projekt prostřednictvím betonových sarkofágů jakoby přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou,“ uvedl člen mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS Martin Horáček z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci.
Zástupci kraje se domluvili s ředitelem Archeologického ústavu Akademie věd Janem Maříkem a ředitelkou Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irenou Benkovou na uspořádání semináře. Konat se bude za měsíc a pozváni na něj budou zástupci univerzity, archeologických pracovišť, památkářů a kulturních institucí. Z odborné diskuse vyplynou připomínky, jimiž by se spolu s podněty od veřejnosti měl zabývat kraj a rozhodnout, zda projekt vyžaduje úpravy. Projekt obhajuje i ředitel Archeologického ústavu Mařík. Podle něj je připraven tak, aby nenarušil dochované archeologické části.
STO/ČTK
