Cecil John Rhodes se narodil 5. července v rodině vikáře, vyrostl v Anglii a byl často nemocný. Když mu bylo 17 let, rodina ho poslala do Jižní Afriky v naději, že se mu v tamějším podnebí zlepší zdraví. Rhodes tam v Kimberley v roce 1871 ve svých osmnácti letech začal podnikat v obchodě s diamanty. Za dvě desetiletí jeho společnost „De Beers“, založená v roce 1888, ovládala 90 % světové produkce diamantů. Roku 1880 se stal poslancem a v britské vládě ho podporoval Joseph Chamberlain, otec „Mnichovana“ Nevilla Chamberlaina. O deset let později se Rhodes stal na šest let předsedou vlády Kapské kolonie (1890 – 1896). Pro Británii získal území Bečuánska, které bylo na jeho počest pojmenováno Rhodesie. Jeho největší sen, a zároveň i sen mnohých obyvatel britské říše, se mu ale uskutečnit nepodařilo. Nešlo o nic menšího než o postavení železnice z Kapského Města do Káhiry, a to samozřejmě britské železnice. Zůstal jen zakreslený na mapě, znázorněný červenou linkou, protože britská území byla na politických mapách vždy značena červenou nebo růžovou barvou. Realizovat tento projekt se ostatně nepodařilo dodnes.
Jedním ze základních kamenů Rhodesova světonázoru v politice i obchodu bylo jeho přesvědčení, že anglosaská rasa byla, jak prohlásil roku 1895, „první rasou na světě, a proto čím větší kus světa ovládneme, tím je to lepší pro lidstvo. Jsem pro neustálé rozšiřování Britského impéria, aby se jednoho dne dostal celý civilizovaný svět pod britskou vládu.“
Rhodes chtěl z Britské říše udělat supervelmoc a všechna dominia, včetně Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Kapské kolonie by byly zastoupeny v britském parlamentu. Věřil, že Velká Británie (včetně Irska), Spojených států a Německa spolu ovládnou svět, a tak zajistí trvalý mír. Dokonce uvažoval o založení tajné společnosti, která by pomáhala tento cíl uskutečnit. Někdy se o Rhodesovi mluví i jako o „architektovi apartheidu“.
Cecil Rhodos se nikdy neoženil, vždy říkal, že má plné ruce práce a nemohl by být své ženě oddaným manželem. Postupem času přišli historici s teorií, že Rhodos byl homosexuál, který se zamiloval do svého asistenta Nevilla Pickeringa. Rhodes jmenoval Pickeringa jediným vykonavatelem své poslední vůle. Po jedné nehodě dostal Pickering otravu krve. Rhodes jej šest týdnů ošetřoval s nadějí, že se uzdraví, ale Pickering mu nakonec zemřel v náručí.
Koloniální homosexuální vztah zahrnoval jak „platonická“ přátelství, tak vášnivé fyzické vztahy, krátká setkání i dlouhodobější partnerství. Some European men sought European partners; Někteří evropští muži dávali přednost evropským partnerům, other preferred ‚natives.‘ jiní preferovali domorodce. Sex měl mnoho podob – od ležérního, souhlasného, dohodnutého uspokojení a vzájemnou věrnost až po nezkrotnou touhu, promiskuitu, surové zacházení a znásilnění. Neexistoval jednoznačný model koloniální homosexuality. Traduje se, že slavný africký cestovatel Henry Morton Stanley udržoval důvěrné přátelství se svým domorodým sluhou Kabulu.
V posledních letech života se Rhodes seznámil s polskou princeznou Catherine Radzwill (1858 – 1941). Princezna si vyfabulovala, že Rhodese zaujala a že mají spolu vztah. Nabídla mu sňatek, ale on odmítl. Pomstila se mu tak, že ho obvinila ze zfalšování úvěrů. Tato obvinění měla soudní dohru a nakonec se ukázala jako nepravdivá.
Rhodesův vždy problematický zdravotní stav, především problémy s plícemi a se srdcem, se po čtyřicítce začal vážně zhoršovat a nakonec 26. března 1902 zemřel na srdeční selhání. Pohřben byl v Rhodesii, nyní Zimbabwe.
