A pokračuje: Každý měšťák, lokající do sebe hustý městský vzduch se sazemi, prachem a bacily, měl by být donucen, aby aspoň jednou za zimu změnil vzduch kaváren a biografů za pravý, nefalšovaný horský. Pak by bylo lyžařských fanoušků nespočetně více než dosud. Tak získal by turistický ruch a naše chudé hory a horalé by pocítili lépe váhu peněz a trochu lepší konjunktury.“
Další redaktor píše, že Šumava je zcela neprávem zanedbávána naší lyžařskou veřejností. Ve svém článku se zaměřuje na lyžaře z Prahy, kteří prý znají nanejvýše jen Železnorudsko. Zmiňuje se o lyžařských střediscích střední Šumavy a chválí krásné lyžařské terény, zejména Kubovu Huť pod Boubínem, která je lehce přístupná pro pražské automobilisty. Rovněž výhodné je železniční spojení.
Prvorepublikový příslušně mohovitý nadšenec lyžování se mohl tehdy „vyřádit“ v našich pohraničních horách, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Všechno v rámci jednoho, našeho státu. Po zabrání Sudet přišly ke cti také Brdy.
Sportovní oděvy na lyžování vyráběla především firma Arnošta Rolného (1887-1950), se sídlem v Prostějově, kterému se říkalo „Baťa textilního průmyslu“. Rolný a Baťa spojili své obchodní aktivity a roku 1936 společně rozjeli úspěšnou kampaň pod heslem „Obuv Baťa, oděv Rolný.“ Proslavil se konfekcí, byly to hlavně pánské a chlapecké šaty.
Otázkou je, kolik lidí si tyto zimní výlety do hor mohlo dovolit, a proto cílí především na občany Prahy. Lze předpokládat, že ceny u nás byly tehdy, ostatně stejně jako dnes, srovnatelné se zbytkem vyspělé Evropy. Potom by týden zimní dovolené pro jednoho v hotelu vyšel na cca 400 – 500 Kč. Vzhledem k tehdejším příjmům to byla poměrně značná částka:
Výdělky za měsíc (Kč):
- dělníci – 510-590
- úředníci – nad 1360 (muži – 1.550; ženy – 840)
- horníci – takřka 1000
- zemědělci – deputát + 17,50 denně; ženy 10,60 denně.
V tomto kontextu, kdy pro většinu pracujících byl zimní pobyt na horách prakticky nemyslitelný, teprve vynikne poúnorový přínos rekreaci ROH, jak byly zachyceny třeba ve filmu Anděl na horách (1955). Vedle toho většina lidí musela pokrýt i své běžné životní náklady, a to při těchto cenách:
Ceny potravin a zboží (Kč):
- 1 kg chleba – 3,40
- 1 kg vepřového masa – 17,-
- 1 kg másla – 26,-
- 1 litr mléka – 1,95
- 1 ks vejce – 0,85
- 1 kg cukru – 6,20
- ½ litru piva – méně než 1,50
- pánská košile – 25,-
- pánský oblek – 571,-
- boty – 100,-
Další náklady (Kč):
- cesta vlakem 20 km – 5,-
- střihání vlasů – 4,-
- jízdné v tramvaji – 1,20
- měsíční nájem (2 pokoje + kuchyň) – přes 400,-
Lidé s nižšími příjmy tak měli problém s nimi vystačit tehdy stejně jako dnes.
