Malý historický exkurz – ostrov dostal darem Rudolf II. od českých stavů
Císařský ostrov je se svou rozlohou 29 hektarů největším z pražských ostrovů na Vltavě. Ostrov vznikl zpevněním písečných naplavenin, není však přesně známo kdy. Ostrov byl dříve nazýván Velký, od konce 16. století pak Císařský, neboť ho čeští stavové asiroku 1584 darovali císaři Rudolfu II. Po smrti císaře pak opět připadl českým panovníkům a byl spravován vždy nejvyšším pražským purkrabím, začalo se mu tedy říkat Purkrabský ostrov. Původně byl ostrov rozdroben v menší ostrůvky (viz mapa z roku 1777 v galerii), údajně za Marie Terezie splynul v jeden.
Ostrov a jeho pobřeží změnilo svou tvář při úpravě koryta Vltavy pro její splavnění. V letech 1899 ̶1902 probíhala výstavba Trojského jezu, zdymadla a plavebního kanálu Podbaba. Ten přerušil původní vltavské rameno, které teklo k Císařskému mlýnu. Část zůstala v podobě Malé říčky a část byla zavezena a území ostrova bylo zmenšeno. Plavební kanál sloužil (a slouží) osobní i nákladní dopravě.
Krátce po první světové válce vznikla na Císařském ostrově zahrádkářská kolonie s asi třemi sty chatičkami.
Když zanikl nedaleký ostrůvek západně od trojského mlýna (a pivovaru) – tedy v místech dnešní zoologické zahrady – oddělený od pevniny jen mlýnskou strouhou, přeneslo se jeho jméno Trojský ostrov duplicitně i na Císařský ostrov a mnozí Pražané mu tak říkali. Většina jeho území však leží v Bubenči, pouze severozápadní břeh náležel k Troji a severovýchodní k Holešovicím. Část ostrova, kde je čistírna odpadních vod, je v katastru Prahy 6, zbytek pak leží v Praze 7.
9. června 2013 po velké bouřce nad Prahou si Vltava uprostřed ostrova vytvořila zcela nové říční koryto, ostrov tak rozdělila na dvě části. V této části ostrova není žádná vegetace a ostrov je zde nejužší, proto si zde voda našla cestu. Musela pak být povolána armáda a koryto zaplňováno kameny tak, aby voda dále ostrov neničila.
Mosty a lávky
Zřejmě roku 1703 byl postaven dřevěný můstek u Císařského mlýna, kam tehdy ostrov v meandru Malé říčky dosahoval. Nejpozději při regulaci řeky a výstavbě plavebního kanálu tento můstek zanikl.
Mnozí pamatujeme, že na ostrov vedl železný silniční most poloparabolické konstrukce. Jeho délka byla 24 m, šířka 6 metrů a podjezdná výška 5,4 metru. Do provozu byl předán 18. prosince 1901. V roce 2005 byl jako už dosti zchátralý zbořen a v roce 2006 byl nahrazen novým mostem.
Dále po proudu jsou dva mosty, které jsou spojeny s odpadovým hospodařením města. První z nich byl postaven asi ve druhé polovině 70. let pro obsluhu nové čističky (postavena byla roku 1967). Průchod přes tento most bývá příležitostně umožněn cyklistům a pěším. Na tomto mostě se natáčely sekvence filmu O rodičích a dětech (2006) s Josefem Somrem a Davidem Novotným. Druhý z nich sloužil pro úzkorozchodnou dráhu, která vyvážela kal z původní čistírny v Bubenči (dokončena roku 1905, dnes Ekotechnické museum). Po výstavbě nové čistírny byly koleje odstraněny a most ještě nějakou dobu sloužil. Dnes již není používán.
Pro spojení s trojským břehem sloužil přívoz, v 70. letech minulého století byl nahrazen lávkou. Tu v roce 1977 poškodila a o čtyři roky definitivně strhla velká voda, Pražanům pak sloužil pontonový most. V roce 1984 ho zastoupila o víkendu spadlá lávka.
Hospůdka U Šoukalů
V neděli sloužil přívoz Pražanům k návštěvám trojských zahradních a výletních restaurací U Šoukalů počínaje, přes restauraci U Nováků na druhé straně přívozu a potom po proudu Vltavy přes Novou Hospodu, Obermaierovu restauraci a koupaliště v Bosně až po Loskotovu a Černých restauraci v Podhoří a od roku 1931 i návštěvníkům zoologické zahrady.
Bohužel již ubývají pamětníci toho, jak trojský přívoz využíval též prezident Masaryk při projížďce na koni po Stromovce. TGM vozil děti na koni až na Velkou skálu. Zastavoval se v Pomologickém ústavu na jahody. Prezidenta Masaryka doprovázel jeden tajný policista v buřince pěšky. Prezident měl údajně velkou radost, když svému hlídači ujel převozní lodí a tajný na druhém břehu nervózně čekal na další přívoz.
Vraťme se však k hospůdce U přívozu, také U Rittichů a U Šoukalů zvané. O hostinském Rittichovi nevíme s určitostí nic, nabízí se však možnost, že jde o na bubenečském hřbitově pochovaného Ferdinanda Ritticha, hostinského (1890 – 1950).
V období protektorátu, jak nám dokazuje dobový adresář obyvatel, už podnik držel František Šoukal s manželkou Boženou. Hospůdka byla vyhlášená grundlemi a skvělými utopenci. Účinkovala v několika filmech, kupříkladu tu byla natočena písnička Waldmara Matušky Už koníček pádí pro seriál Píseň pro Rudolfa III. (1967).
Hospůdka U Šrámků, pak Trojský kůň
Na protějším konci ostrova, u přístaviště sezonní linky osobní lodní dopravy Pražské paroplavební společnosti, bývala Šrámkova restaurace, za druhé světové války provozovaná paní Rudolfou Šrámkovou.
Později tu byl stánek a v roce 2007 tu výtvarník Ivan „Delfín“ Nacvalač otevřel Trojského koně, aby ho v listopadu následujícího roku přestěhoval na trojský břeh k vodáckému kanálu.
Koně, psi, zahrádkáři a povodně
V roce 1927 bylo na ostrově zřízeno nekryté jezdecké závodiště TJ Žižka.
Na jaře roku 2002 byl v jeho sousedství otevřen nový jezdecký areál Jezdecké společnosti Císařský ostrov s velkou jezdeckou halou a venkovní jízdárnou. Naproti jezdecké hale bylo psí cvičiště.
Povodeň v srpnu 2002 zcela ochromila celý ostrov. Velká voda poničila budovu areálu jízdní policie, zničila budovy jezdeckého areálu TJ Žižka, stadion a věž rozhodčích, zničeno bylo také psí hřiště. Zasažena byla i nová jezdecká hala, která však povodeň nakonec ustála.
Povodeň se nevyhnula ani čistírně, škody zde dosáhly až 300 milionů korun. Navíc splašky z čistírny šly několik dní přímo do Vltavy. Provoz se podařilo kompletně obnovit až po čtyřech měsících.
Zničena byla i zdejší zahrádkářská osada, všechny chatičky odplavaly a těch pár co vydrželo, muselo být stejně strženo.
V červnu 2013 se povodně opakovaly, byť zdaleka ne s takovými důsledky.
Císařský ostrov byl tehdy asi nejpostiženějším pražským ostrovem. Provoz čistírny byl přerušen pouze na několik dní, některé vnitřní procesy běžely nadále, pracovalo se podle povodňového plánu. Do přelití protipovodňové hráze zbývalo asi 50 cm, čistírna nakonec povodní poškozena nebyla. To samé se však nedalo říct o východní části ostrova, na které se nacházejí jezdecké areály (Jezdecká společnost Císařský ostrov, TJ Žižka i stáje Policie ČR) a která není chráněna protipovodňovou hrází. Tato část ostrova byla opět zcela zaplavena vodou. Jezdecké areály i pony škola byly zaplaveny, z dráhy na parkur zůstalo velké jezero, dřevěná restaurace jezdeckého klubu byla převrácena na bok. Vše bylo zaneseno bahnem, vybavení bylo zničeno. Koně však byli evakuováni včas.
A budoucnost Císařského ostrova?
V blízké budoucnosti by měla dostavěna nová čistírna, aby vyhověla normám EU na obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Úpravami ale projde celý ostrov, o jeho budoucí podobě se zatím stále diskutuje…
