Trocha historie…
Po rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1883 se stal přednostou české kliniky profesor Josef Schöbl a jeho nástupcem profesor Jan Deyl. Přednosty německé kliniky byli profesoři Adolf Schenkl, Hubert Sattner či Anton Elschnig. Během druhé světové války přežívala česká část jako oční oddělení Všeobecné nemocnice. V roce 1945 byla ustavena jako I. Oční klinika a v německých prostorách vznikla II. Oční klinika.
První kliniku vedli profesoři Roman Kadlický, Emil Dienstbier, Jiří Malec, docentka Šárka Pitrová a profesorka Jarmila Boguszaková. Druhá fungovala pod vedením profesora Jaromíra Kurzy, profesorky Věry Kadlecové, docentky Jaroslavy Votočkové a profesora Hanuše Krause. V roce 1997 byly spojeny do jednoho pracoviště, které vedl profesor Martin Filipec. Za jeho působení došlo k rozvoji v oblasti vědy, výzkumu i přístrojovém a materiálním vybavení. Jeho nástupkyní se stala docentka Bohdana Kalvodová a od února 2016 je na postu přednostky profesorka Jarmila Heissigerová.
Nejeden úspěch
„K tomuto výročí si kromě historie připomínáme i významné milníky, kterých jsme k dnešnímu dni v oboru dosáhli,“ řekla prof. MUDr. Jarmila Heissigerová. „V průběhu let pokroky a inovace ve vyšetřovacích metodách i přístrojovém vybavení zlepšily nejen diagnostiku, ale i chirurgické výsledky. Mluvíme o štěrbinové lampě, operačním mikroskopu, fakoemulsifikačním přístroji, vitrektomu, laserech či optické koherenční tomografii,“ vypočítala. „To je důležité hlavně proto, že postižením oka bývají manifestovány i jiné závažné choroby. Nejčastěji je to cukrovka, vysoký krevní tlak, skleróza či trombóza cév, nádorové onemocnění nebo řada autoimunitních onemocnění.“
V rámci výzkumu spolupracuje klinika s řadou významných zahraničních pracovišť včetně Moorfieldské oční nemocnice, UCL Institutu oftalmologie ve Velké Británii nebo s Harvardskou lékařskou fakultou.
Šance na vyléčení úplné slepoty
Zdejší odborníci se hrdě hlásí k odkazu výzkumníků na poli anatomie a fyziologie. Byli jimi například Jan Evangelista Purkyně a Jiří Procházka, kteří před více než sto padesáti lety významně přispěli k rozvoji české oftalmologie. Současná věda na ně neméně významně navazuje třeba tím, že v posledních letech odhalili dva geny, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. Pacienti se vzácnými onemocněními mají tedy novou šanci na léčbu a zachování zraku.
„V návaznosti na tyto objevy se důsledně soustředíme na propojení vědecké práce s klinickou praxí,“ vysvětluje dál. „U pacientů s geneticky podmíněným onemocněním očí zjišťujeme v rámci úzké spolupráce s Laboratoří pro vzácná onemocnění a Laboratoří DNA diagnostiky příčinu jejich choroby na úrovni DNA.“ Odhalení příčinných mutací prý přináší v současné době především možnost vyvarovat se přenosu závažného očního onemocnění na další generace. „V USA bylo letos schváleno oficiální použití prvního léku opravujícího poškozený gen RPE65. Celosvětově probíhá řada klinických studií testujících různé genové terapie. Proto se v blízké budoucnosti očekává možnost i léčit některé pacienty, dosud odsouzené k úplné slepotě.“ Klinika Očního lékařství již nyní dostává nabídky na zapojení svých pacientů do různých klinických studií probíhajících v zahraničí.
