„Byla zvolena druhá nejpřísnější varianta, to znamená, aby bylo potřeba souhlasu od rodičů ke zpracování osobních údajů od patnácti let výše. My máme ale za to, že to je zcela zbytečná hranice, kterou budou děti stejně obcházet. Třináct let je hranice, která se osvědčila, velké firmy jako Facebook ji už používají,“ uvedl pro náš REGION již před časem poslanec Dominik Feri (TOP 09).
„Trváním na patnácti letech byla vytvořena zcela iluzorní a zbytečná bariéra,“ dodal. Hranici třináct let prosazovali i Piráti. Norma Evropské unie nechává na národních politických reprezentacích, aby si stanovily věkovou hranici v rozmezí třináct až patnáct let, přičemž česká reprezentace se přiklonila k patnácti letům, navzdory tomu, že ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení.
Poslanci argumentovali „zralostí dítěte“
Odbory a zaměstnavatelské svazy byly dokonce pro hranici šestnáct let. Poslanci, kteří byli proti snížení hranice na třináct let, argumentovali často „potřebou zralosti dítěte“. Poslanec Marek Benda (ODS) na jednání ústavně právního výboru uvedl, že snížení věkové hranice by „rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další skupiny“.
Tohle je jeden rozměr debaty, druhou dimenzí je to, že náctileté (ať už se jejich věk o rok o dva liší) je třeba upozorňovat, aby si na internetu, včetně sociálních sítích, dávali pozor na to, když je bude někdo obtěžovat, a nezveřejňovali osobní údaje. Stejně tak je třeba, aby byli obeznámeni, co znamená kyberšikana (šikana na internetu) a jak je možné se jí bránit.
