Pozitivní testy našich účastníků výpravy, které dozajista nezůstanou ojedinělé, jsou však jen špičkou ledovce. V ochozech stadionů chybí tisíce diváků, odpadá tradiční bouřlivé povzbuzování a na sportovce čeká, dnes už také tradiční, izolace. Japonsko zkrátka nemá štěstí na pořádání olympijských her. Nabízí se, sice nesrovnatelná, ale určitá paralela s olympijskými hrami, které se v Tokiu měly konat v roce 1940. Po přepadení Číny se tehdy očekávalo, že Mezinárodní olympijský výbor odebere Japonsku právo hry pořádat vzhledem k tomu, že stát vede agresivní válku. Opak byl pravdou, Mezinárodní olympijský výbor nezasáhl, pořádání her se ale vzdalo samo Japonsko. Pořadatelství her pak bylo předáno finským Helsinkám. Na programu mělo být sedmnáct olympijských sportů.
Ani válka hry nezastavila
Na přípravách her se pracovalo i přes probíhající druhou světovou válku, a to až do počátku roku 1940, kdy Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že se hry nakonec konat nebudou. Vybudovaná sportoviště a další zařízení pak nakonec posloužila při letních olympijských hrách v roce 1952.
Letos stejný scénář
Letošní olympijské hry jsou vlastně loňské, jejich slavnostní zahájení bylo původně plánováno na 24. červenec 2020, ovšem japonský předseda vlády se nakonec dohodl s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru a hry se přesunuly právě na letošní rok. I přesto, že se konají letos, se konají pod loňskou „značkou“, přesněji jako hry 2020. Na rozdíl od roku 1940 však nebyly zrušeny, ale jen o rok odloženy, stalo se tak poprvé v dějinách.
Tokio se navíc stalo pátým městem na světě, kde se hry konají už podruhé, stejně jak například Athény, Paříž, Londýn nebo Los Angeles.
Japonsko ale není jen smolařem, pro naše sportovce i diváky znamená také zlaté vzpomínky, vždyť vzpomeňme na zlaté Nagano. A tak doufejme, že i přes všechna omezení, která škodí hlavně sportu, budou i letošní hry pro českou výpravu bohaté na cenné kovy.
Zdroj: Wikipedie
