Osobní příběh: Umělý vývod vrátil Vlaďku do života. Stačilo však málo a nemusela tu být!

Vlaďka je pohledná mladá žena, miluje lyže a moře a svoji velkou rodinu. Pracuje jako zdravotnická konzultantka a baví ji to. Kupa problémů, které musela za posledních dvacet let zdolat, dosahuje takřka výšky Mount Everestu.

První ataka střevního onemocnění u ní propukla už v šestnácti letech. Bolest, nervy a trapasy byly na denním pořádku. Byla velmi hubená a v nejtěžším období nemoci musela na záchod i padesátkrát za den. V útrobách nepozorovaně číhal rakovinný nádor. Její vyčerpané tělo vypovědělo službu a před Vlaďkou se objevil bílý tunel. Nebýt šestého smyslu jejího přítele, který ji přišel zachránit a snesl ji v náručí ze čtvrtého patra, už by tu nebyla.

Zatímco Vlaďčiny vrstevnice řešily v šestnácti akné, ona se potýkala s ulcerózní kolitidou, tedy s chronickým zánětlivým onemocněním střevní sliznice. Občas byla v nemocnici častěji než ve škole, kolikrát i na jednotce intenzivní péče.

5 nemocí, které vám mohou způsobit problémy s chůzí. Které to jsou?

Nevezmu si tě na svědomí!
S učením nikdy neměla problém, a tak si látku vždycky doplnila. Někteří pedagogové na zdravotnické škole však pochybovali, že by její onemocnění mohlo být slučitelné s povoláním sestry, na které se připravovala. Učitelka ošetřovatelství se nechávala slyšet, že by Vlaďka neměla udělat maturitu, že si ji nevezme na svědomí. Zároveň jí ale učitelky v nemocnici navštěvovaly a byly pro ni vzpruhou. Školu zdárně ukončila a na toto období se dívá s nadhledem: „Dnes už se tomu směju. Jsem ráda, že tohle vzdělání mám. Pracuji ve zdravotnictví, ač nedělám sestru. Tehdy mi ale do smíchu nebylo. Přežila jsem to díky příteli,“ vzpomíná Vlaďka.

V dobrém vydrží každý, ve zlém jenom někdo
Nemoc se ale následně podepsala na manželství. „Bylo to krásné, ale skončilo to. Bohužel,“ říká a s vděčností vzpomíná na studentská léta i první roky manželství, kdy s ní její trampoty manžel statečně sdílel, byl jí nakloněný a tolerantní. I těhotenství a porod první dcery probíhal bez větších problémů a Barunka se narodila v termínu. Po čtyřech letech přišla na svět Markétka. Ta už ale měla těžší start do života, protože se na rodila ve dvacátém šestém týdnu. „Na začátku to bylo hodně špatné, ale naštěstí všechno zvládla,“ vzpomíná Vlaďka. Tehdy jí bylo čtyřiadvacet let a její sužované tělo dělalo, co mohlo. Choroba byla na postupu a bolesti břicha, průjmy, krvácení, hlen, hnis a křeče nepříjemnými průvodci. Bývalo jí špatně, často nemohla jíst a padala únavou. Někdy se bakteriální infekce ze střeva rozšířila i na jiná místa v těle, ozýval se žlučník, objevovaly afty, vyrážky a bolely ji klouby. Později lékaři onemocnění překlasifikovali na Crohnovu chorobu. Kortikoidy sice pomáhaly, ale vybíraly svou daň. Manžel situaci neunesl, odešel za jinou ženou a založil novou rodinu. Vlaďka zůstala s dětmi i se svou nemocí sama.

Katka bojuje se vzácnou nemocí kůže. Ta způsobuje hnisavé záněty. Nedovolí ale, aby ji nemoc zlomila a ničila jí život!

V zápřahu, dokud neviděla bílý tunel
Po odchodu manžela nastoupila do nové práce a k tomu si našla další přivýdělek. Hodně jí pomáhali rodiče. V kolegiálním pracovním kolektivu našla ztracené sebevědomí a v tehdejším šéfovi životního kamaráda. „Vzájemně jsme si sedli a já už jsem nepotřebovala dál zůstávat tou šedou myškou,“ říká. Po čase se potkala se svým současným životním partnerem a nebýt přetrvávající nemoci, nejspíš by šlo říct „a žili šťastně až do smrti“. Intenzivní životní tempo dávalo ale podlomenému zdraví pořádně zabrat. Nemoc se stupňovala a Vlaďka byla čím dál vyhublejší. „Jídlo ze mě odcházelo téměř ve stavu, jak jsem ho pozřela,“ říká.  A pak dostala střevní chřipku, jak se domnívala. Na záchodě byla asi padesátkrát za den a ve vysokých horečkách, s bolestmi břicha a křečemi se vyčerpáním sotva vlekla. Nebyla to však chřipka. Blížil se totální kolaps organismu. Omluvila se z rodinné oslavy, že se bude kurýrovat doma a přítel odešel sám. „Pendlovala jsem mezi toaletou a postelí, až jsem při tom usínání začala ztrácet vědomí. A pak jsem se zatoulala úplně a viděla před sebou bílý tunel,“ vzpomíná na stav klinické smrti. Přítel měl ale na oslavě pocit, že by se měl vrátit domů. Našel Vlaďku v bezvědomí a snesl ji v náručí ze čtvrtého patra. „Do nemocnice jsem se dostala za vteřinu dvanáct. Kdyby Petr neměl šestý smysl, už bych tu dnes nebyla.“

Nemocniční mezníky a umělý vývod
Po kolapsu skončila na metabolické jednotce intenzivní péče a v nemocnici strávila tři měsíce. „Bylo to pro mě jedno z nejnáročnějších období v životě. Děti byly daleko ode mne, starali se o ně prarodiče na druhém konci republiky, a tak jsme se viděli jednou za čas. Rodiče, děti a přítel mě tenkrát drželi nad vodou,“ dodává. Ani po dalším roce nebyly zdravotní trable o nic menší. V důsledku vážného postižení střeva se přidaly i gynekologické problémy jako třeba píštěle. Nakonec se Vlaďka rozhodla tlustého střeva vzdát. Byla zesláblá a vyhublá na kost. Osvícený lékař ji povolal do nemocnice týden před operací, aby ji vyživili a náročný zákrok a následná rekonvalescence pak proběhly zdárně. Během operace lékaři narazili na zhoubný nádor, který nebyl při vyšetřeních vidět. Zákrok skončil umělým vývodem, následovala biologická léčba. „Přes všechnu vážnost situace se mi fyzicky velmi ulevilo. Na záchod jsem potom chodila jen ráno a večer a také jsem směla v noci spát. To jsem léta předtím nezažila,“ říká. Zvažovala, zda udělat další krok a podstoupit poslední operaci.

Pečlivě a diskrétně
S vývodem se Vlaďka musela nejdřív sžít a překonat počáteční technické potíže a společenské zábrany. „Dodnes o mém problému ví jen rodina a pár nejbližších přátel, a tím pádem ani ne všichni kolegové. Nejtěžší pro mě bylo svěřit se s tím dcerám. Ony to ale nakonec pochopily. Dokonce i to, že některé věci patří do soukromí,“ komentuje Vlaďka. Rovněž vůči technickým zádrhelům musí být člověk trpělivý. „Ileostomie je tekutá, takže stačí kapka na nesprávném místě a hned je tu riziko, že se sáček odlepí. S potem je to podobné,“ doplňuje. Hned ale s úsměvem dodává, že ženy jsou ve výhodě, protože při lepení aspoň nemusí řešit chlupaté břicho. Na údržbu tělního vstupu se jí nejvíce osvědčila čistá voda a antibakteriální mýdlo. „Jsem moc ráda, že jsem byla operovaná až před čtyřmi lety, a ne ve svých šestnácti. Za tu dobu se medicína posunula a k dispozici je spousta báječných pomůcek. Já jsem jich vyzkoušela hodně a zakotvila jsem u těch od B. Braunu. Mám taky skvělou stomickou sestru – Veroniku Vágnerovou, už je to má dobrá přítelkyně,“ kvituje s povděkem a je ráda, že jsou pojišťovny ochotné kompenzační pomůcky hradit. Spotřeba materiálu záleží na okolnostech. Když je člověk ve stresu nebo sní něco, co jeho tělu nesedne, může potřebovat klidně čtyři sáčky denně. Jindy zase sáček vydrží tři až čtyři dny.

Hurá do života
„Můj přítel mě naučil některé věci zbytečně neřešit. Celou dobu mi dává najevo lásku a podporu. Života si prostě užíváme,“ říká Vlaďka. Za necelé dva měsíce po první operaci už stála na lyžích a měsíc po druhé seděla v autě a pracovala. Vyhublé tělo si vyrobilo ženské tvary. „Mně se s tou stomií život zkvalitnil o devadesát osm procent a můžu najednou dělat spoustu věcí,“ chválí si současný stav. V létě jezdí k moři. Pod speciálními plavkami není nic vidět a moře léčí. „První dny je to trochu citlivé, pak ale moře báječně hojí,“ vysvětluje. Když je někde v soukromí, náplast letí pryč, a i pokožka v okolí stomie může chytat sluníčko. „Když se vám zabouchnou jedny dveře, je to signál otevřít některé další,“ usmívá se Vlaďka a netají se tím, že má spoustu dalších plánů.

FOTO: Život se stomií

Život se stomií - Stomicka sestra Veronika VágnerováŽivot se stomií - stomické pomůcky_zdravotnickepotreby.czŽivot se stomií - stomické pomůcky2_zdravotnickepotreby.czŽivot se stomií - stomie_1Život se stomií - stomie_2
Další fotky
Život se stomií - stomie_3

Otázky pro odborníka:

Co je to ileostomie a jak funguje?
Ileostomie
je vývod tenkého střeva, který se provádí jako dočasné nebo trvalé řešení, často po odstranění celého tlustého střeva. Na těle je patrný otvor červené barvy o průměru asi 2 až 2,5 cm, který se nejčastěji umísťuje na pravou stranu břišní. Pacient nosí trvale sáček s výpustí, do něhož vytéká tekutý odpad.

Co bývá největší starostí pacientů ze zdravotního hlediska?
Péče o okolí tělního otvoru. Na vlhké nebo macerované (mokvající) kůži by sáček nedržel. Začátky bývají těžké, ale tak po dvou měsících to většinou pacienti zvládají. Základem je vhodná strava. V těle se nezdrží dlouho, tak je skutečně nutné dostatečně pít a také jíst výživově hodnotné jídlo, nejlépe pětkrát až šestkrát denně po malých porcích. Na praktickou radu a pomoc mají pacienti nás, stomické sestry, a také jim hodně pomáhají srazy s ostatními pacienty. Sdílejí tu své zkušenosti a vychytávky. Tak například: s kašovitým odpadem se manipuluje snáze než s tím tekutým. A kdo by třeba řekl, že na zahuštění mohou pomoci maršmelouny?

Veronika Vágnerová, stomická poradna

 

Dnes, 13:38
Pánové z Londýnské královské společnosti jsou opravdu smutní. Vážili svoji cestu tak daleko na východ...
Dnes, 13:21
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR eviduje případy, kdy zařízení nevyplatila zaměstnancům odměny za...
Dnes, 09:03
Komerční článek
Český patent na třídění odpadu z dílny beskydského kreativního studia MamiArt je unikátní v tom,...
Dnes, 09:03
Po první dávce očkování od firmy AstraZeneca je možné aplikovat druhou dávku od jiného výrobce,...
Dnes, 08:23
Po nočních bouřkách je v Česku bez elektřiny zhruba 45 tisíc odběrných míst, hlavně ve...
Dnes, 08:18
Prostředek k očipování obyvatelstva, škodlivá látka způsobující neplodnost a krvácení z nosu, či dokonce nástroj...
Dnes, 07:08
Není čas ztrácet čas, řekla si čínská firma, která postavila obytný dům o deseti patrech...
Dnes, 06:54
Není příliš známá a vlastně ani příliš velká, se svými 386 obyvateli je Spillville skutečně...
Včera, 14:09
Příští týden v pondělí má vláda představit opatření ve školách, která mají od nového školního...
Včera, 13:42
Večer, kdy chodí za dětmi domů Mikuláš s anděly a čerty, roku 1984 se na...
Včera, 12:21
Sezóna dovolených je tady! Ještě než letos zavítáte do některé z přímořských destinací, přečtěte si,...
Reklama