Diana de Poitiers přišla na svět buď 3. září 1499 nebo 31. prosince 1499 v přední hraběcí rodině, která měla vždy blízko k Bourbonům a dvoru. Sňatkem získala titul madame de Brézé, hraběnka z Maulevrieru a král ji roku 1547 povýšil na vévodkyni s přídomkem z Valentinois. Přízeň osudu a nádherné poprsí, které vstoupilo do legend, dokázala Diana doplnit i mimořádnou inteligencí a citem pro vztahy a situace. A že jich nezažila málo.
- Diana měla čtyři sourozence. Matka brzy umřela a od otce dostali všichni bez ohledu na pohlaví tvrdou výchovu včetně jízdy na koni členitým terénem nebo koupelí v ledové řece. Na svou dobu byla dost vysoká (170 cm), měla štíhlou postavu s dlouhýma nohama a malým, dokonale vytvarovaným poprsím. Fascinující tvář rámoval účes ze světlých vlasů.
- V březnu 1515 byla provdána za hraběte Ludvíka de Brézé, o 40 let staršího, také prý hrbatého a velmi ošklivého. Za to však velmi významného. Porodila mu dvě dcery, ale nikdy si na své manželství nestěžovala. Když její choť roku 1531 zemřel, až do své smrti nosila jen černé šaty, ovšem s velkým dekoltem.
- Otec Diany se zapletl do spiknutí proti králi Františku I. a byl odsouzen k smrti. Krásná Diana šla ke králi za otce orodovat, sice s prázdnýma rukama, ale i to stačilo. Otec dostal milost.
- Roku 1531 ji král František I. požádal, aby se stala vychovatelkou jeho druhorozeného syna Jindřicha (*1519), který na svůj věk působil melancholicky až trudnomyslně. Veškerá pozornost v rodině totiž byla věnována o dva roky staršímu následníkovi trůnu Františkovi.
- Díky Dianě a jejímu způsobu výchovy se vzdorovité dítě začalo měnit v příjemného dospívajícího chlapce, který ke své vychovatelce, o dvacet let starší, zahořel platonickou láskou. Později, v době kolem jeho sedmnáctin, se tento vztah naplnil i fyzicky.
- To však byl už tři roky ženatý s chytrou a vzdělanou Kateřinou Medicejskou z Itálie. Když roku 1536 neočekávaně zemřel následník trůnu, stal se jím místo něj Jindřich. Problémem však bylo, že Kateřina porodila první dítě až za deset let po sňatku. U Jindřicha chyba nebyla, dokázal zplodit v tomto období nemanželskou dceru. Kateřina s lítostí pozorovala maskovanými otvory ve zdi milostné souznění svého muže a Diany. Věděla, jak to chodí v takových případech, kdy se nenarodí dědic, a proto prosila svého tchána, aby mohla odejít do kláštera. Krále touto „upřímností“ tak dojala, že ji odmítl. Nakonec její manželství s Jindřichem bylo požehnáno narozením deseti dětí.
- Ovšem bystrá a zkušená Diana v tom také uměla chodit. Toto soužití ve třech ji vyhovovalo, a proto se postarala i o to, aby Jindřich pravidelně navštěvoval i manželské lože – a byl klid. Kupodivu toto zvláštní soužití nevyvolalo žádný skandál.
- Když se Jindřich stal po otcově smrti roku 1547 králem, Diana v podstatě vládla celé zemi. Jindřich jí důvěřoval a svá státnická rozhodnutí vyhlašoval až po poradách s ní.
- Jenže 30. června 1559 zasáhl osud. Jindřich se toho dne zúčastnil turnaje. Vyrazil podél hrazení ke třetímu utkání se skotským kapitánem Motgomerym, který měl však z předešlého utkání naštípnutý dřevec. Při střetu však roztřepený konec dřevce nadzdvihl Jindřichovi hledí přilby a tříska pronikla jeho okem do mozku. Po několika dnech král za strašlivých bolestí zemřel. K tragické nehodě však nedošlo bez předchozího varování. Kůň, na kterém král soutěžil v turnaji, se jmenoval „Neblahý“, do střetu vyrazil v barvách Diany, ne královny, a kdysi před lety sdělil astrolog Kateřině, že Jindřich zemře na kolbišti.
- Později byla také předpověď této události dohledána v jednom z Nostradamových čtyřverší.
- Nyní se Kateřina konečně mohla ujmout vlády. Dianě se však nijak nemstila, jenom jí nařídila natrvalo opustit královský dvůr. Dianu to zřejmě nijak příliš nemrzelo, i když ji Kateřina donutila k výměně jejího zámku Chenanceau, který ji daroval král, za skromnější a méně výstavný Chamount. Diana se pak odstěhovala na své rodové sídlo Anet. Po šesti letech však nešťastně spadla z koně a zlomila si nohu. Smrt se k Dianě dostavila po půlročním churavění 26. dubna 1566.
