Počátkem října 2021 konečně došlo na odhalení pamětní desky kutnohorskému rodákovi plukovníku v. v. Jiřímu Loudovi, dr. h. c., čestnému občanu Kutné Hory (původní termín nebylo možno v podmínkách koronavirové pandemie dodržet). Deska je umístěna na domě čp. 584 na náměstí Národního odboje v Kutné Hoře, kde Jiří Louda prožil dětství a mládí (narozen 3. 10. 1920).
Po maturitě vstoupil do čs. armády a po německé okupaci odešel v létě 1939 přes Polsko do Francie, po různých peripetiích skončil v Británii, kde působil v různých funkcích. Když se po válce vrátil domů, obdržel sice Čs. válečný kříž 1939 a byl povýšen do hodnosti kapitána, ale po únoru 1948 se jako mnoho jeho statečných kamarádů stal obětí systematického pronásledování (postupně penzionován, zatčen, déle než rok bez soudu vězněn, atd.). Dokud nenašel práci v olomoucké univerzitní knihovně, byl lesním dělníkem. Ačkoliv v Olomouci již zůstal, vřelý vztah k rodnému městu nikdy neztratil. Postupně se vypracoval na špičkového specialistu v heraldice, genealogii a vexilologii, Je autorem znaků řady obcí a měst, avšak především autorem státního znaku ČR, standarty prezidenta republiky i znaku Olomouckého kraje. Stal se členem zahraničních i českých heraldických společností i akademií a vytvořil řadu publikací.
Po listopadu 1989 byl povýšen do hodnosti plukovníka v. v., od prezidenta republiky převzal medaili Za zásluhy, Univerzita Palackého mu udělila čestný doktorát a obdržel Cenu města Olomouce i Cenu Olomouckého kraje. Pro rodnou Kutnou Horu připravil návrh městského praporu, v roce 2006 byl jmenován jejím čestným občanem. Zemřel 1. září 2015 v Olomouci.
Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastnili členové rodiny J. Loudy, představitelé vedení Kutné Hory, přidělenec obrany Velké Británie plukovník David Catmur s manželkou a mnoho dalších hostů, zazněly fanfáry ÚH AČR. V kanceláři kutnohorského starosty Josefa Viktory se konala neformální beseda o Jiřím Loudovi a jeho vědeckém i lidském odkazu, nechyběly podpisy v pamětní knize města, Vnučka Jiřího Loudy Jitka Nerušilová ve své promluvě děkovala za sebe i za rodinu. Vzpomínky na plukovníka Loudu střídalo slavnostní podepsání darovací smlouvy jeho osobní knihovny, kterou věnoval Městské knihovně v Kutné Hoře. Význam a rozsah osobnosti kutnohorského rodáka podtrhl křest Loudovy knihy „Erby rytířů Podvazkového řádu“, která obsahuje přes tisíc erbů rytířů tohoto řádu od jeho založení v roce 1348 až do roku 2011. Připomeňme si, že předmluvu ke knize napsal princ Charles z Walesu, následník britského trůnu. Město Kutná Hora se finančně podílelo na vydání knihy.
Oficiality má tedy město pod Barborou za sebou. Opožděná oslava jubilea slavného rodáka je i stálou a naléhavou připomínkou osudů člověka, který se nenechal zlomit ani odradit od smysluplné práce, jejíž plody nepatří jen současníkům. Jako by ani nebylo náhodou, že pamětní deska Jiřího Loudy je nedaleko soudní budovy, kde před porotou stanul kdysi K. H. Borovský. Jako by připomínala: Odkaz některých lidí je trvalý…
