Dobu kamennou teprve relativně nedávno vystřídaly doba měděná, bronzová a nakonec železná. Se železem je spjatá v podstatě celá moderní doba včetně průmyslové revoluce. Historicky vzato jsou pro nás tudíž plasty teprve nedávným, i když poněkud nebezpečným „módním výstřelkem sezóny“, neboť se začaly objevovat teprve v polovině minulého století.
Dříve používané materiály sloužily člověku poměrně dlouhou dobu, na rozdíl od plastů, jejichž nadpoloviční většina končí v odpadu již v průběhu jednoho roku od jejich výroby. Skutečně katastrofálním příkladem jsou v tomto směru sáčky a tašky z našich každodenních nákupů. Ročně se jich na naší planetě celkově použije kolem pěti trilionů kusů. Přitom jsou většinou pouze na jedno použití… Naštěstí již v tomto případě postupně začíná docházet k omezování jejich nadměrného každodenního používání.
Plasty ovládly svět skutečně velmi rychle. Zatímco v roce 1967 představovaly pouze 3 % z celkového množství odpadů vyprodukovaných člověkem, dnes se jejich podíl v neustále rostoucím množství odpadků již ztrojnásobil. Plasty jsou opravdu doslova všude kolem nás. Dokonce je z nich zhotoveno i velké množství našeho oblečení. Každé tři roky se vyrobí přibližně jedna miliarda tun plastů.
Brazilští studenti recyklují poškozené žárovky a darují je rodinám v nouzi. Pomáhají lidem i přírodě
Za světovou plastovou velmoc bývá považována Čína. Ta však recykluje, tedy vrací již využité plasty k dalšímu používání, pouze jednu čtvrtinu z velkého objemu svých plastů. V recyklaci vede Evropa se zhruba třiceti procenty recyklovaných plastů. Některé rozvinuté mimoevropské státy bohužel také v jejich recyklaci ještě poměrně zaostávají.
Plast, který se nerecykluje nebo neuloží na skládkách, skončí v přírodě. A právě v přírodě jej lze najít skutečně úplně všude, od vrcholků hor až po dna oceánů. Plastový odpad, hyzdící kupříkladu mořská pobřeží, však představuje jen malou část, obrovské hromady plastů se skrývají ve světových oceánech. Více než 250 tisíc tun plastů pluje na hladinách moří a oceánů. Celkově prý i v hlubinách moří a oceánů každoročně přibude až 8 milionů tun plastů. Tato ohromná záplava plastového odpadu samozřejmě ohrožuje i životy velkého množství mořských živočichů.
Celkem bylo zjištěno více než sedm set druhů obyvatel moří a oceánů, kteří se buď v plastech zachytí, nebo jej polykají. Přitom se jedná zřejmě jen o pouhý zlomek skutečného druhového spektra tvorů postižených znečištěním moří a oceánů plastovými odpady.
Například velryba grónská a její příbuzná velryba černá vidí pouze černobíle. Jejich zrak je přizpůsoben přítmí v hlubinách moří. Při vynořování se na hladinu však ve slunečním svitu může dojít k jejich oslnění a nevidoucí velryba se tak velice snadno může zamotat kupříkladu do odhozené rybářské sítě plující na hladině. Její velmi odolná a prakticky nezničitelná vlákna velryba nedokáže přetrhnout, a nakonec umírá na vyčerpání nebo v důsledku infekce ze zranění, jež jí způsobují zaříznuté sítě či lana.
Podle odhadů Organizace spojených národů zabije ročně odpad z plastů asi jeden milion mořských ptáků, přibližně sto tisíc mořských savců a bezpočet ryb…
