Tou částí těla je sliznice. Stejně jako kůže i ona je ochrannou bariérou před bakteriemi, viry a dalšími útočníky z vnějšího prostředí. Ona spolurozhoduje například o tom, jestli a jak velká virová nálož se nám dostane z horních do dolních cest dýchacích, tedy do průdušek a hlavně do plic. Tedy jestli bude mít virové onemocnění včetně covidu snesitelný průběh, či naopak skončíme na JIP nebo ARO s těžkým zápalem plic.
To první a základní pravidlo zní: dýchejme nosem. Kromě toho, že nos filtruje nečistoty, také zvlhčuje vzduch, který vdechujeme. Ten je suchý v interiéru, ale někdy i venku, například při velkých mrazech. Nosní sliznice také v případě problému produkuje hleny. Ty obsahují enzymy, které dokáží napadat a ničit bakterie a viry. Pokud se samozřejmě nejedná o velkou nálož. A velkou virovou nálož nedostaneme, když používáme ochranu nosu a úst. Tedy respirátory, roušky či další ochranné masky.
Aby nás sliznice mohla chránit, musí být dostatečně vlhká. A nejde jen o sliznici v nose, ale i v krku. Tedy se držme jednoduché zásady. Hodně, pravidelně a po celý den pít. A to i teď v zimě a předjaří, kdy nemáme takový pocit žízně jako v létě. Za den totiž každý z nás jen dýcháním ztratí, vydýchá přibližně půl litru vody. Dostatek tekutin je samozřejmě důležitý nejen kvůli zdravým a silným sliznicím, ale kvůli celkové kondici organismu.
Velmi účinné proti infekcím je také zvlhčování nosní sliznice například spreji či průplachy konvičkami se slanou vodou. Roztok si můžeme jednoduše vyrobit sami doma. Na jeden litr převařené vlažné vody stačí cca 0,9 gramu soli, kterou ve vodě rozmícháme. Spousta z nás tráví většinu dne uvnitř budov. Často v novostavbách či panelácích, kde je během topné sezony extrémně suchý vzduch, který je mnohdy srovnatelný s ovzduším třeba na Sahaře. Na jeho zvlhčení existují speciální přístroje nebo můžeme na topení pokládat mokré ručníky či nádoby s vodou. Samozřejmě to ale nesmíme přehnat, aby nám doma nevznikaly plísně. A je také nutné nádoby přibližně jednou za tři dny vymýt a vyčistit octem. Jinak se v nich mohou množit škodlivé mikroorganismy.
A tohle je hodně důležité a zároveň jednoduché. Pokud není zrovna v znečištěném městě smog či nebydlíme nad rušnou silnicí, hodně a opakovaně během dne větrejme. Alespoň jednou za hodinu, maximálně za dvě. A to nejen kvůli vlhkosti a přísunu kyslíku, ale především tím vyženeme viry z domu ven a snížíme případnou virovou nálož, která na nás zaútočí. Určitě také vždy pořádně vyvětrejme před spaním. Teplota v ložnici by se měla pohybovat maximálně mezi 18 až 20 stupni Celsia.
A nejvíc, co můžeme pro naše zdraví a v boji proti virům a dalším infekcím udělat, je pohybovat se co nejčastěji venku. Prostě každou volnou chvíli vypadnout z baráku. Na čerstvý vzduch. Do lesa. Na hory. Nejlépe do nadmořské výšky nad tisíc metrů, což je teď bohužel kvůli uzavření většiny Krkonoš Vládou ČR pro mnohé z nás nemožné. Les či park ale má naprostá většina z nás na dosah
Tak hurá na čerstvý vzduch, samozřejmě s rozestupy, hodně pijme, dýchejme nosem, doma zvlhčujme vzduch. Mnohé záleží jen na nás. A při všech těch zmatcích, přešlapech a selháních na nejvyšších místech se stejně musíme spolehnout nejvíc sami na sebe. Další zaručené rady, jak se chránit před viry a jak si udržovat silnou imunitu, najdete v mém pořadu A DOST! na TelevizeSeznam.cz/porad/adost, kde o všem hovoříme např. s profesorem Jaromírem Astlem z Ústřední vojenské nemocnice.
Mějte se dobře, buďte zdrávi a za týden se těším na počtenou. Váš Honza Tuna
