Podrobné informace k osudu Veleslavínského zámečku a místním zajímavostem

1.2.2020
Petr Matura

Oslovili jsme tedy Sdružení Hradní potok, které usiluje o zpřístupnění areálu veřejnosti a o historii zámečku se aktivně zajímá. Doplňujeme a upřesňujeme informaci, že šlechtična Emilie z Oesteren byla vlastníkem zámku až v 19. století, kdy nechala upravit již stojící budovu. V době stavby zámečku náležel hospodářský dvůr, v němž zámeček vznikl, pražskému purkrabství. Zřejmě z tohoto důvodu pak vyvstala domněnka, že by autorem budovy mohl být Kilián Ignác Dientzenhofer, který byl v té době ve službách stavebního úřadu Pražského hradu.

Další aktuální informací Spolku Hradní potok je, že se Městská část Praha 6 rozhodla podpořit otevření zámeckého parku pro veřejnost v roce 2020, a to částkou ve výši 500 000 Kč. Spolek rovněž v roce 2020 plánuje uspořádat další akce, jako například krátkodobé zpřístupnění areálu, o které byl skutečně veliký zájem. V jediném dni zpřístupněný zámek navštívilo 600 osob a 150 potenciálních návštěvníků muselo být z kapacitních důvodů odmítnuto. Spolek pak zde plánuje také i další kulturní akce.

Od podzimu chátrá a je prázdný. Nahlédněte do interiérů nepřístupného pražského zámečku Veleslavín

V souvislosti s podrobnějším pátráním přinášíme i další informace, týkající se historie Veleslavína.

V horní části historického jádra Veleslavína můžeme na křížení ulic najít drobnou stavbu z druhé poloviny 19. století. Jedná se o zvoničku, která byla celkově zrestaurována na přelomu 20. a 21. století. Zvonička je umístěna na prostém omítnutém soklu a má protáhlý šestiboký půdorys. Na jejích bočních stranách jsou umístěna dvě drobná, půlkruhová okénka. Zvoničku završuje jehlancová stříška s kovaným železným křížem. Jedná se o chráněnou kulturní památku.

U veleslavínského nádraží se za císařepána vyráběly čokoládové doutníky. Nacisti místo nich chtěli vyrábět bomby

V ulici U Sadu si pak můžeme prohlédnout secesní pomník Daniela Adama z Veleslavína, vybudovaný zde v letech 1899 – 1900 podle předlohy Antonína Procházky.

Zámek v pražském Veleslavíně se dražit nebude

V letech 1892 – 1893 byl založen Spolek pro postavení pomníku proslulého tiskaře Daniela Adama z Veleslavína, jehož otec v 16. století vlastnil ve Veleslavíně usedlost. Mezi zakládajícími členy spolku byl například i politik František Ladislav Rieger.

V dubnu roku 1899 bylo nalezeno příhodné místo pro zbudování pomníku a zároveň byla vypsána veřejná soutěž na ztvárnění sochy. 15. října 1899 proběhla slavnost ku příležitosti 300. výročí úmrtí Daniela Adama z Veleslavína a byl zde zároveň položen základní kámen památníku. Dne 8. června 1900 byl dokončený pomník slavnostně odhalen.

FOTO: Podrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem

Podrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem - Zámek VeleslavínPodrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem - Tisk J.A z VeleslavínaPodrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem - Zvonička VeleslavínPodrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem - Daniel Adam z VeleslavínaPodrobnější informace k osudu Veleslavínského zámečku v Praze a k dalším místním historickým zajímavostem - Daniel Adam z Veleslavína

Jedná se o bronzovou bustu v nadživotní velikosti a na čelní straně pod bustou je umístěna bronzová plaketa s erbem slavného tiskaře.



Nepřehlédněte