Moderátor Petr Burda uvedl, že půl roku není reálné, neboť za tu dobu může podnikatel padnout, zároveň si myslí, že mladí lidé by nestáli o to, jak zpíval Karel Kryl, „rýt držkou v zemi“. Poslanec Jiří Kobza (SPD) uvedl, že dva měsíce „vycházejí z možností, jaké armáda má“, protože brance musí odvést, nakrmit, obléci, musí mít čím střílet a podobně.
Podle Luboše Fendrycha (Zelení) by pomohl především dobrovolný výcvik, podpora aktivních záloh. „Potřebujeme kapacity, které armáda nemá,“ řekl. Upozornil na průzkumy veřejného mínění, podle kterých si česká společnost vojáků a armády cení, povolání je považováno za lukrativní. „Armáda by měla mít stabilní rozpočet,“ řekl.
Jaký má být poměr bojovníků-nebojovníků?
Zemanovec Zdeněk Zbytek coby příklad systému aktivních záloh uvedl Švýcarsko, kde každý „zdravý chlap“ jde na cvičení, dobré by podle něj bylo, aby ze zákona určitá skupina mužů (a na dobrovolné bázi žen) chodila na pravidelné kursy, jak pracovat se samopalem či kulometem. Kritizoval, že z 32 tisíc tabulkových míst jsou v profesionální armádě je jen čtyři tisíce vojáků, kteří dokážou zacházet se zbraní, podle něj by jich mělo být asi 15 tisíc.
Nepoměr bojeschopných vojáků versus dalších lidí v armádě kritizoval také Jan Holek (Trikolora). Podle slov Jana Klusáčka (ODS) je ale v každé armádě víc nebojovníků než bojovníků, protože někdo jim „musí uvařit, vozit naftu, přivézt výstroj, výzbroj“ a podobně. „Poměr čtyři bojovníci na jednoho nebojovníka neexistuje v žádné současné armádě,“ řekl. Na prezenční povinnou vojenskou službu nemá Armáda ČR podle něj materiální ani personální kapacity.
Řešení z dlouhodobé perspektivy
Ani podle Jana Hory (Piráti) není povinný výcvik realistický, považuje za dobré opřít se o zálohy, a to zásadně na principu dobrovolnosti, tedy opřít se o lidi, kteří se „sami chtějí vzdělávat a pracovat na sobě“. Poslanec Alexander Černý (KSČM) uvedl, že armáda se nebuduje z roku na rok, z jednoho volebního období na druhé, ani během deseti let. „Je třeba vědět z dlouhodobé perspektivy, co chceme. Bylo by dobré umět postavit desetitisíce vojáků, kteří by měli odborný výcvik,“ řekl.
Další Valdštejnská beseda, na kterou je vstup zdarma, se uskuteční v pondělí 13. listopadu, místem bude opět Jazzová sekce ve Valdštejnské ulici na pražské Malé Straně. Jelikož to bude krátce před 17. listopadem, na kdy připadá třicáté výročí sametové revoluce, tématem bude „30 let od listopadu 1989“, které bude zahrnovat, jak osobní vzpomínky na listopadové dny roku 1989, tak zhodnocení třicetiletého vývoje, který následoval.
