Podle současných fyzikálních modelů vznikl vesmír před 13.8 miliardy let. A to díky jevu známém jako Velký třesk. V počátcích byl vesmír velmi hustý, ještě aby ne, když se v něm nacházela všechna hmota, která je součástí toho dnešního.
Tato chvíle dala vzniknout všem atomům. Postupně se tak formovaly hvězdné mlhy a v nich galaxie. Je tak logické, že i naše galaxie se skládá z galaxií jiných, které s ní přišli v dávné minulosti do kontaktu.
Známý, již bohužel zesnulý, americký astronom Carl Sagan ve svém pořadu Cosmos řekl: „Jedna část z nás se chce vrátit, tam odkud jsme přišli. Toužíme se vrátit, a to také můžeme, jelikož část vesmíru je uvnitř každého z nás.“
Po mnoha hodinách nepřetržitých superpočítačových simulací, přišli výzkumníci v červenci roku 2017, s tvrzením, že až polovina hmoty v Mléčné dráze může pocházet ze vzdálených galaxií. To znamená, že polovina atomů, které tvoří naši planetu, náš dům ale i nás samotné, je vlastně marťanského původu.
Simulace odhalily vysvětlení tohoto mezigalaktického přenosu.
Výbuchy supernov vyzařují obrovské množství plynu. Do prostoru vymrštěná oblaka, pak způsobují ony galaktické větry. Díky nimž se atomy přenášejí napříč vesmírem do různých galaxií. Tak také vznikla naše Mléčná dráha. Z této intergalaktické atomové polévky.
Samozřejmě se jedná o velmi pomalý proces. Vzhledem k tomu, že galaxie jsou tak výrazně rozptýleny, trvá miliardy let, než atomy najdou své nové útočiště a dají tak vzniknou nové hvězdné soustavě a novým planetám
A vzhledem k tomu, jak velká část nás pochází z jiné části vesmíru, bychom se mohli považovat za mezihvězdné přistěhovalce. Jsme doslova cestující v intergalaktickém prostoru.
