Bolavé ruce, zápěstí, předloktí nebo dokonce loket byly dříve výsadou manuálních prací. To se ale změnilo. K myšitidě dochází totiž právě z důvodu dlouhodobé a jednostranné zátěže v podobě zuřivého klikání a jezdění s myší bez přestávek.
Myší člověk najezdí půl kilometru za den
To je pro ruku velký zápřah. Podle odborníků je ale základem dobrá ergonomie počítačové myši. Jinými slovy velikost myši tak, aby ji bylo možné správně držet. Ruka by však měla být volně položená dlaní k podložce a měla by překrývat myš, která zapadne do jakoby vytvořené obrácené mističky. Prsty by neměly být pokrčené, ale naopak volně natažené. Zápěstí a předloktí horní končetiny mají být opřeny o pevnou oporu. Základem je také správně sedět u počítače a dodržet zásady správného sezení. Je třeba sedět rovně a mít podepřené lokty.
Jak velkou myšku?
Správný tvar a velikost mají vertikální ergonomické myši. Ty ruku nejméně zatěžují a jsou v úchopu nejpřirozenější. Jejich velikost by měla být taková, aby volně zapadla do ruky. Dobré je také při práci s myší zařadit pravidelné pauzy, aby se uvolnily přetěžované svaly a vazivo.
Máte myšitidu, nebo ne?
Myšitida vychází z anglického „mousitis“ a jde o nemoc, která je způsobená dlouhodobě špatným používáním myši. Nemoc je podobná jako karpální tunel. Obě onemocnění jsou způsobeny přetěžováním či tlakovým poškozením. U syndromu počítačové myši jsou postiženy svaly či vazivové segmenty oblasti zápěstí a předloktí, u karpálního tunelu dochází už k poškození nervových struktut. Příčina takového útlakového syndromu však může být stejná.
Myš, nebo touchpad?
Podle odborníků jsou při používání touchpadu na notebooku zatěžované totožné svaly a vaziva, jako při práci s myší, takže to nemá velký vliv. Vždy jde o pohyb rukou a prstů, jen s tím rozdílem, že u touchpadu je obvykle jeden prst v kontaktu s podložkou. Při používání počítačové myši se pochybuje celou dlaní a všemi prsty. U touchpadu je ruka v o něco výraznějším napětí, a způsobuje tak o to větší zatížení.
