Po šesti týdnech se Sikorski vydal na zpáteční cestu do Londýna a podle plánu opět s mezipřistáním v britské pevnosti na Gibraltaru. 4. července letadlo vzlétlo a krátce po startu se zřítilo do moře. Při této tragédii zahynul Sikorski a dalších patnáct osob na palubě. Život si zachránil pouze pilot letadla, který v plovací vestě, se zlomenýma nohama, dokázal vrak opustit.
Když se o generálově smrti dozvěděli zaměstnanci kanceláře v Londýně, vzpomněli si na podivný telefonát. Bylo záhadou, jak mohl neznámý vědět o pádu letadla předem, a vyvstávala rovněž otázka, kdo vlastně měl zájem na smrti Sikorského?
Sikorski byl obhájcem polské nezávislosti a nadělal si tak mnoho nepřátel i mezi svými spojenci. Churchill se obával, že Sikorského nepřátelství vůči Sovětskému svazu ohrozí stabilitu protihitlerovské koalice a Německo ho naopak zřejmě považovalo za užitečný nástroj své propagandy.
Sikorski odletěl z Londýna na Blízký východ několik týdnů poté, co veřejně obvinil Sovětský svaz z katyňského zločinu. Sikorski před svým odletem požadoval úplné zveřejnění všech údajů týkajících se masakru v Katyni. Aniž by informoval své spojence, obrátil se na Mezinárodní červený kříž, aby vyslal vyšetřující komisi. Sovětský svaz reagoval přerušením diplomatických styků se Sikorského vládou. Polský generál se tak pro spojence stal v podstatě přítěží.
Jeho nástupce, Stanislaw Mikolajczyk, měl od spojenců okamžitý zákaz podobných aktivit, jako byla žádost jeho předchůdce. Britský ministr zahraničí Anthony Eden dokonce polské exilové vládě doporučil, aby přijala sovětské územní nároky a obnovila se Sovětským svazem diplomatické styky.
Samotné vyšetřování letecké katastrofy odhalilo několik podivných okolností. Nikdy se však nepřišlo na nic, co by vyvrátilo nebo naopak potvrdilo podezření, že generál Sikorski se stal obětí spiknutí. Havarované letadlo pilotoval český letec Eduard Prchal, jenž byl jedním z nejzkušenějších pilotů RAF. V nemocnici sdělil, že při klesavém manévru, ve chvíli, kdy byl pouhých čtyřicet metrů nad zemí, se mu zasekla řídící páka a Prchal již nedokázal zabránit pádu letounu do moře.
Vyšetřování vyvolalo i další otázky: Proč měl Prchal na sobě plovací vestu, když jindy tato bezpečnostní opatření odmítal? Kdo byla další, záhadná osoba v plovací vestě, která byla prý u pobřeží spatřena pobřežní hlídkou?
V úřední zprávě se nakonec uvádí, že katastrofu způsobilo selhání ovládacích prvků letounu a zcela se vylučuje sabotáž… Závěrem je možno říci jen tolik, že kdyby generál Sikorski nezemřel, mohlo mít Polsko na konci války rázného vůdce, a tak by se možná země nedostala pod čtyřicetiletou nadvládu Sovětského svazu…
