V minulosti se hodně jezdilo k Baltskému moři, kromě toho Černého v Bulharsku a Rumunsku moc na výběr nebylo, jen pokud jste nebyli šťastnými majiteli devizového příslibu (pro mladé bych to měl vysvětlit, ale to by zabralo celý tento sloupek) a dostali jste se do tehdejší Jugoslávie.
Po roce 1990 se většina lidí přemístila do úplně jiných destinací a na baltské pobřeží se studeným mořem se úplně zapomnělo. Nyní se situace začíná hodně měnit, v Sopotech, kam jsem se na jeden den dostal, potkáte hodně Čechů, ale také Němců, Slováků a uslyšíte tu i španělštinu a další jazyky. Je to nejen proto, že jsou tady služby na stále vyšší úrovni, ale také se na tom podepsalo extrémní oteplování. Prostě užít si v příjemném počasí láká stále více lidí.
Je dojemné, když i třeba po čtyřiceti letech můžete navštívit místa, která jsou tady už léta. Mezi ně patří i stánky s uzenými rybami, kde můžete opravdu za pár korun ochutnat a vybrat si z patnácti, dvaceti druhů ryb. V tomto Trojměstí (Gdańsk, Sopoty, Gdyně) můžete, zvláště v Gdaňsku, navštívit zajímavé památky, ale i místo (Westerplate), kde začala druhá světová válka.
Navíc mezi těmito městy jezdí vlak každou chvíli, takže se můžete přesunovat podle libosti. O tom, že se lidé k Baltu vracejí, svědčí i skutečnost, že z Bohumína jezdí přímý spoj do mnoha míst, a vážně se přemýšlí i o tom, že od příštího roku tam bude jezdit přímý vlak z Prahy, který byl před mnoha lety zrušen.
Zdroj: autorský text
