Rakouský malíř Gustav Klimt se narodil 14. července 1862 v Baumgarten u Vídně, kde potom po většinu života bydlel. Zemřel 6. února 1918, připomínáme si tedy 101. výročí jeho úmrtí. Přesto jeho díla působí stále současně a stále svěže.
Gustav se narodil jako druhý ze sedmi dětí. Otec byl zlatník a rytec, který jen těžko uživil rodinu. Na počátku své umělecké dráhy, kdy maloval konvenčně, byl Gustav Klimt úspěšným malířem. Ale jakmile začal uplatňovat svůj osobitý styl, stalo se jeho dílo námětem polemiky. Ta vyvrcholila kolem r. 1900, když dokončil obrazy pro strop velkolepého sálu Vídeňské univerzity na téma Filosofie, Lékařství a Zákon, protože byly vnímány a kritizovány jako pornografické. Následně už sice nedostal žádné další veřejné zakázky, ale dosáhl nového úspěchu ve svém tzv. zlatém období.
Klimt měl za svého života několik krátkodobých vztahů, z nichž vzešly tři nemanželské děti. V osobním životě pro něj byla zásadní svatba jeho bratra Ernsta, který se roku 1891 oženil s Helenou Flögelovou z bohaté rodiny. Manželství sice trvalo krátce, po smrti Klimtova otce zanedlouho umírá i Ernst. To se však už Gustav stýká se svou švagrovou, Emilií Flögelovou, která se stává jeho celoživotní družkou. Částečně se zachovala jejich korespondence, ale nepodařilo se kupodivu dokázat, že byli milenci. Některé prameny uvádějí, že Klimt byl otcem celkem čtrnácti dětí. Jeho otcovství bylo uznáno u třech. Dvě měl s Mizzi Zimmermannovou. Třetí dítě měl s Márií Ucickou. Zřejmě se intimně věnoval i všem svým modelkám. Vyžadoval na nich různé pózy, často až skutečně na hranici pornografie. Ke konci se jeho život začal chýlit 1. ledna 1918, když ho v jeho ateliéru ranila mrtvice, malíř ochrnul na polovinu těla a byl převezen do sanatoria. Tam 6. února zemřel na zápal plic, následek tehdy řádící epidemie španělské chřipky. Zanechal po sobě více než 3 000 dokončených a velké množství nedokončených děl.
Klimt s oblibou portrétoval vídeňské ženy, mnohé z nich zámožné. Velmi známým je obraz „Dáma ve zlatém“, na němž zachytil Adele Bloch-Bauerovu, které tehdy bylo 26 let. Tvořil jej tři roky a teprve pak jej představil veřejnosti. Adele tehdy bylo 26 let. Po anšlusu (obsazení Rakouska hitlerovským Německem) se zmínka o tomto jejím portrétu objevila v katalogu Belveder v roce 1941 a od té doby byl i spolu s dalšími Klimtovými obrazy) majetkem Rakouska. Když se objevila právoplatná dědička, Adelina neteř Marie Altmanová, rozpoutal portrét její tety (a zároveň nemalý majetek) velký restituční spor, který dědička nakonec vyhrála.
Roku 2015 byl natočen americký film „Dáma ve zlatém“, jehož obsahem je boj o tento obraz Gustava Klimta, ve kterém se utká rakouská vláda s nejvyšším soudem USA. Hlavní roli hraje Helen Mirrer (Marie Altman), dále Andrew Garfield v roli právního zástupce Marie (Randy Schönberg), mladou Marii Altman hraje Tatiana Maslany a Adele Bloch-Bauerovou ztvárnila Antje Traue.
