Leží v Jihočeském kraji na řece Lužnici. Turisty láká hlavně historie husitského hnutí. Po Českých Budějovicích je druhým největším městem v kraji.
Husitské město s bohatou historií
Archeologické výzkumy v historickém jádru města prokázaly osídlení ze 13. století, ovšem chybí písemné prameny k životu v této době. Předpokládá se, že někdy po polovině 13. století zde Vítkovci založili rozsáhlou osadu, pojmenovanou zřejmě Hradiště. Přemysl Otakar II. nechal někdy mezi lety 1270–1272 celý prostor budoucího města obehnat důkladnou hradbou a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudovat mohutný hrad. K rozvoji osídlení ale nedošlo. Přemysl Otakar II. v roce 1278 zemřel a území nebylo až do 15. století souvisle osídleno.
Historie Tábora je bohatá a obsáhlá, proto si dovolíme jen pár připomínek, ačkoli by si zasloužil víc prostoru. Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Jeho založení navázalo na tradici husitských náboženských poutí. Zakladatelé města byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku byl zaveden systém dobrovolného společenství majetku, kdy příchozí odevzdávali všechen majetek do kádí na náměstí. Ten byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni občané – táborité – rovni, žili prostým životem bez přepychu a na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmani.
V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, vyhořelo 366 domů, značně poškozen byl i hrad. Roku 1599 postihl město další velký požár, při němž shořelo více než 250 domů. V roce 1881 byl položen základní kámen c.k. tabákové továrny, ve své době největšího průmyslového podniku v Táboře a v Jihočeském kraji. Dne 21. června 1903 byla zprovozněna první elektrická železnice v celém Rakousko-Uhersku, elektrická dráha Tábor-Bechyně, kterou projektoval František Křižík. V roce 1906 se konala v Táboře akce světového významu, vůbec první výstava o Janu Husovi. V létě 1935 se v Táboře konal velký Slet sokolstva Pražského kraje, k němuž byl vydán stříbrný odznak se Sokolem, siluetou hradu Kotnova a trikolorou.
Co hezkého tady můžeme potkat:
Věž Kotnov, bývalý hrad – z hradu odděleného od města mohutnou hradbou a příkopem, měl v každém nároží jednu věž, zůstala zachována pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen a ke své bývalé slávě už nepovstal. Byl využíván pro hospodářské účely, především jako pivovar. Po roce 1989 byly jeho prostory přestavěny do podoby v moderního hotel. Expozice Táborský poklad čítající přes 4000 středověkých stříbrných mincí, která se nacházela v jeho blízkosti, byla bohužel vloni zrušena a částečně bude příští rok vystaveno v nyní rekonstruované Kotnovské věži
Stará radnice – patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Slouží jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.
Kostel Proměnění Páně – pozdně gotický děkanský kostel v severozápadním rohu náměstí byl vystavěn na přelomu 15. a 16. století na místě původní dřevěné stavby.
Vodní nádrž Jordán – nejstarší ve Střední Evropě, vznikla roku 1492 přehrazením Košínského potoka. Název dostala podle stejnojmenné řeky ve Svaté zemi. Voda byla vedena do sedmi městských kašen. Dodnes vydala již desítky kilogramů nábojů do ručních zbraní a granátů jak československé, tak i německé a sovětské výroby.
Kostnický dům – pro svůj historický význam byl prohlášen za národní kulturní památku.
Husův park – při vstupu ze směru z centra města můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od sochaře Františka Bílka. Pomník byl vybudovaný v letech 1927–1928 z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6. července 1928, u příležitosti 513. výročí Husova upálení v Kostnici.
Botanická zahrada založená roku 1866 je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice.
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech – řadí se mezi nejvýznamnější památky v okolí. Vznikl u zázračné studánky, u níž se zjevila Panna Marie a může se srovnávat s nejvýznamnějšími díly evropského baroka.
Barokní zámek Měšice – původně renesanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Současný majitel Jan Berwid-Buquoy jej zakoupil v havarijním stavu od města Tábora za symbolickou jednu korunu a průběžně jej rekonstruuje. Částečně jej již také zpřístupnil veřejnosti, která zde může kromě unikátních zalévacích záchodů shlédnout řadu pozoruhodných exponátů především z období 1. republiky a protektorátu (např. zařízení ložnice Hany Benešové nebo pohovku R. Heydricha).
A nesmíme zapomenout na několik známých osobností spjatých s Táborem (i když je jich mnohem víc):
- Anna Hostomská(1907–1995), hudební publicistka, překladatelka, redaktorka Českého rozhlasu
- Jiří Hrzán(1939–1980), divadelní a filmový herec, televizní bavič a zpěvák
- Jaromíra Hüttlová(1893–1964), středoškolská profesorka, spisovatelka a překladatelka
- Karel Josephy(1895–1968), ředitel c. k. tabákové továrny v Táboře
- Michal Josephy(*1977), antropolog, novinář, fotograf, spisovatel
- Karel Bohuš Kober(1849–1890), sportovec, spisovatel
- Jitka Lenková (*1963), publicistka a badatelka
- Karel Mareš(1898–1960), generál, vojenský pilot, první velitel 311. čs. bombardovací perutě RAF (1940)
- Jan Berwid-Buquoy(* 1946), publicista, politolog a historik, majitel barokního zámku Tábor-Měšice
- Oskar Nedbal(1874–1930), skladatel, dirigent, hráč na violu, spoluzakladatel Českého kvarteta
- Bohumil Němeček(1938–2010), boxer, olympijský vítěz
- Jiří Datel Novotný(*1944), herec, scenárista a režisér
- Vladimír Novotný(1914–1997), kameraman, zejména trikových snímků
- Zdeněk Rytíř(1944–2013), textař a hudební skladatel
- Jan Schmid(*1936), zakladatel experimentálního Studia Ypsilon, umělecký šéf a ředitel Divadla Ypsilon v Praze, dramatik, spisovatel, profesor DAMU, scénograf a grafik
- Rudolf Tecl(1950–2005), archivář, historik
- Karel Thir(1856–1931), historik, profesor Táborského gymnázia
- Jiří Traxler(1912–2011), klavírista, skladatel, textař, aranžér
- Rudolf Voborský(1895–1957), pedagog, dirigent, hudební skladatel
- Hugo Vojta(1885–1941), generál, první zemský velitel Obrany národa
- Marie Záhořová-Němcová(1885–1930), vnučka Boženy Němcové, představitelka sociálních organizací v ČSR
