Co všechno se mu podařilo a čím se zabýval?
- Po studiu na gymnáziu v Č. Budějovicích a na technice v Praze pracoval nějaký čas v budějovických loděnicích a několik let byl loďmistrem při plavbě dříví a tuhy z jižních Čech do Prahy a do Německa.
- Zajistil si odbyt do Prahy a Německa a podepsal smlouvy s majiteli lesů s knížetem Schwarzenberkem, hrabětem Buquoyem a Černínem, o dodávkách plně dospělých kmenů (stáří 25 až 27 let). Pak se osamostatnil a zařídil si vlastní závod. V Budějovicích založil pak pily a parketárny. Část dříví zpracoval, ostatní vyvážel po řece.
- Měl bystrý postřeh a při plavbách po řekách si všiml, že řeky Lužnice, Nežárka, Vltava a Labe nemají upravené toky, což jeho podnikavý duch viděl jako jednu z hlavních překážek rozvoje nejen svého, ale i podnikání jiných továrníků. Nedbal na překážky a po mnoha obtížích přiměl vládu, aby alespoň částečně přikročila k jejich regulaci.
- Spojil se s purkrabím Karlem Chotkem a spolu s ním dostal povolení ke stavbě řetězového mostu císaře Františka v Praze. Lanna poté zřídil akciovou společnost s kapitálem 339 000 zlatých ve stříbře, která pod jeho vedením stavbu realizovala a 4. listopadu 1841 uvedla most do provozu. Byl postaven jako teprve druhý pražský most přes Vltavu.
- Následujícího roku si Lanna ověřil mocnost ložisek černého uhlí na Kladně, spojil se s pražským měšťanem Novotným a s bratry Kleinovými a zakoupil od Jana Váni příslušné pozemky, což byl první krok k rozvoji kladenských dolů.
- Roku 1852 koupil Vojtěšskou huť (slévárnu), postavil železárny a roku 1853 postavil první vysokou pec nové konstrukce.
- Z důlní společnosti, kterou založil, se roku 1855 stala akciová společnost „Pražská společnost pro železnický průmysl“. Zároveň postavil pro potřebu svých závodů Buštěhradskou dráhu z Kladna do Kralup o délce 20,5 km a nahradil koněspřežní dráhu výkonnějším dopravním prostředkem – parostrojní železnicí.
- Zasadil se o to, aby v Budějovicích byla roku 1852 otevřena první řemeslnicko-průmyslová výstava. Za čtyři roky založil ve městě také spořitelnu.
- Když se přestěhoval do Prahy, daroval pozemek v ceně 4000 zlatých na stavbu pražského sirotčince.
- Už jen tento krátký výčet Lannových podniků a aktivit svědčí o jeho bystrém obchodním duchu a skvělém podnikatelském úsudku. Nepodléhal současným chvilkovým trendům doby, nýbrž řídil se svým vlastním názorem a soustředil se na dlouhodobou svých projektů.
- Roku 1833 se oženil s Josefinou Peithnerovou z Lichtenfelsu a měli jediného syna Vojtěcha mladšího (1836 – 1909). Zemřel v důsledku přepracování 15. ledna 1866 v na srdeční slabost. Jeho syn se stal nejslavnějším příslušníkem rodu Lannů, dále rozvíjel otcovo podnikání a roku 1907 byl povýšen do rytířského stavu.
-
Vojtěch Lanna
Galerie
- Rodinnou tradici poté převzal jeho syn Vojtěch František Josef Lanna (1868 – 1921). Vystudoval práva a vedl rodinné podniky, kvůli své nemoci však podnikání omezil, část firem zlikvidoval a část prodal bance Bohemia. V roce 1923 se Lannova firma spojila se stavebními firmami Řehák a Nejedlý v akciovou společnost Lanna ASS. Ta přetrvala až do roku 1948, kdy byla znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody. Jeho dnešními následovníky jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav.
