Svatý Matěj se narodil v 1. století a byl jedním ze sedmdesáti dvou učedníků Páně. Po Nanebevstoupení Páně místo Jidáše Iškariotského, který spáchal sebevraždu, bylo třeba doplnit počet učedníků opět do dvanácti a los padl na Matěje. Po seslání Ducha svatého Matěj hlásal evangelium v Palestině a Malé Asii. Později odešel do Afriky a působil v Núbii a Habeši.
Neví se, kdy a kde jakou smrtí sešel. Svatý Jeroným píše, že Matěj zemřel v Etiopii, jiní tvrdí že na Kolchidě v Gruzii, další pak, že se vrátil do Palestiny a byl kolem roku 61 ukamenován a poté sťat sekerou. Další uvádějí jako dobu jeho úmrtí až rok 80. Ve výtvarném umění se Matěj zobrazuje s knihou nebo sekerou.
Podle velmi staré legendy dala Matějovy ostatky svatá Helena převézt do Říma, odkud se jejich část dostala do Trevíru v Německu, kde je dodnes uctíván. Mramorový renesanční náhrobek sv. Matěje ze 16. století je rovněž v Padově, v kapli při kostele Santa Giustina. Podle řeckých pramenů je však pohřben v římské pevnosti Gonio (Apsaros) v Gruzii. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o dvě nebo tři různé osoby, které zejména apokryfní spisy zaměnily. Ve středověku byl ve střední Evropě velmi uctíván proto, že je jediným apoštolem, který je pohřben ve střední Evropě. Odtud také pramení obliba jména Matěj.
V některých pranostikách se už zrcadlí příchod tepla a jara. Předpovídá se, že tento den lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje, případně pije z koleje. Už je také léta naděje a postačí jen košile na těle. A svatej Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů! Dává také naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli.
Když budou rampouchy, bude ourodný rok na mouchy. A po svátku sv. Matěje nejde liška po ledě.
Se zimou se však hned tak nerozloučíme. Bude-li malý mráz, přijde po něm 40 malých; když velký mráz, pak 40 velkých; nebude-li mráz, tak jich po sv. Matěji bude bezpočtu. Zrovna tak může dát hospodář ven na noc mokrý ručník: chytí-li (zmrzne jen trochu), přijde 40 mrazíků; zmrzne na kost, tak bude velmi chladné jaro s četnými mrazy; když bude noc bez mrazu, bude teplé jaro.
Ať je ten den jakékoli počasí, sv. Matěj někdy způsobí opačné. Trefí-li na otevřené vody (tj. rozmrzlé), zavírá je; trefí-li na zavřené, otevírá je. Najde led, seká ho hned; nenajde-li, dělá ho hned.
A hospodářům radí – šelma sedlák, který nevěje (neseje obilí, nerozhazuje). Už je také po volské zimě, tj. mohou se používat volské potahy. Sv. Matěj také chválí pluh, čili mohou začít jarní práce na poli. Když prší, tak se bude brzo sít. A předpovídá, že když bude koplina (možnost zahájení prací základního zpracování půdy, kopnout do země) tak na Josefa (19. března) travina (možnost pastvy pro ovce).
