Živnou půdou pro nejrůznější konspirace a spekulace bývá zejména zatajování informací a rovněž i předkládané polopravdy. Přeborníkem v tomto směru byl zcela nepochybně mimo jiné i bývalý Sovětský svaz. Například až v roce 1975 byl poprvé zveřejněn seznam nominovaných kosmonautů. Do té doby se lidé jejich jména dozvídali až po dosažení oběžné dráhy. A to ještě důvodem pro jakési rozvolnění informací byl společný sovětsko-americký vesmírný projekt, let Sojuz-Apollo…
Co se letu Jurije Gagarina týče, mnoho let se zase tajilo, že se Gagarin krátce před návratem na Zemi z přistávající lodi Vostok katapultoval. Přitom tato skutečnost byla již předem naplánovaná a tímto způsobem přistávali všichni kosmonauti v programu Vostok. Sověti se však obávali, že by tento fakt mohl snížit význam jejich historického letu…
Zatajování, mlžení, úpravy reality… A tak se mohlo kupříkladu stát, že kniha maďarského spisovatele Istvána Nemereho na téma Gagarin a kosmická lež vzbudila v době svého vydání skutečně velkou pozornost. Psal se právě začátek devadesátých let, Svaz sovětských socialistických republik se rozpadal a na povrch vycházely mnohé lži z historie Sovětského svazu. Kniha se však nakonec ukázala být bez reálného základu…
Mnohem větší záhadou však dodnes zůstává Gagarinova smrt. Tajemstvím jsou i nadále obestřeny například příčiny havárie stroje MiG-15, při níž Gagarin přišel o život společně se svým instruktorem Serjoginem. Všechna vedená vyšetřování však společně ukazovala na neskutečný chaos v tehdejším sovětském letectvu, a to již od špatného plánování leteckého provozu přes předávání chybných informací až po zcela nedostačující kontrolu… Ve světle těchto skutečností není zase až tak významná přesná příčina nehody letounu, jako spíše již samotný fakt výše uvedených zmatků, a tak není divu, že jakékoliv vyšetřování se sovětské letectvo pokoušelo ze zcela pochopitelných důvodů omezovat…
