Prvním člověkem, který opustil Zemi a vrátil se zpět, se stal sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Od tohoto historického okamžiku právě dnes uplynulo šedesát let.
Vynikající student rolnického původu
Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 ve vesnici Klušino nedaleko Moskvy. Rodiče pracovali v místním kolchozu, otec Alexej Ivanovič byl tesařem, matka Anna Timofejevna dojičkou, později povýšila na vedoucí mléčné farmy kolchozu. Gagarinovi měli čtyři děti, nejstaršího Valentina, dceru Zoju, Jurije a nejmladšího Borise.
Po základní škole se Jurij odešel učit slévačem kovů v učilišti moskevské ocelárny. Po jeho úspěšném dokončení v roce 1951 byl jako nadějný student vybrán k dalšímu studiu na Saratovské technické průmyslové škole. I tu absolvoval s výborným prospěchem.
Až za polárním kruh
Skutečné letadlo viděl Gagarin poprvé až krátce po vypuknutí druhé světové války. Tehdy na poli za jeho rodnou vsí přistály dvě bojem poškozené vojenské stíhačky. Sedmiletému Jurijovi okamžitě učarovaly. Později, již v době studia průmyslovky, byl přijat do saratovského aeroklubu.
Jako premiant byl doporučen ke studiu na pilotní škole v Orenburgu, kam nastoupil v roce 1955 – a výborný prospěch se opakoval. Dvouletý letecký kurz ukončil hodností poručíka mezi nejlepšími s vyznamenáním. Jako premiant si mohl vybrat posádku, ve které začne kariéru bojového stíhače.
Gagarin si zvolil přidělení k polárnímu letectvu a odešel sloužit na sever Ruska, na leteckou základnu v Murmansku, 300 kilometrů za polárním kruhem.
Kariérní zlom nastal 12. října 1959. Tehdy navštívila murmanskou základnu vojenská lékařská komise z Moskvy. Nadporučík Gagarin byl mezi dvanácti piloty, kteří byli předvoláni k pohovorům se členy komise. O několik dnů později dostal Gagarin od komisařů nečekanou otázku: „Jak by se vám líbilo létání na zcela novém typu stroje?“ Rozhodl se téměř okamžitě.
Kosmonautská podmínka: 35–175–75
Na počátku výběrového síla stálo 3461 adeptů. Základním kritériem, kromě výborného zdravotního stavu a dokonalého kádrového profilu, byl věk do 35 let, výška do 175 centimetrů a váha do 75 kilogramů. Do dalšího kola se dostalo jen 206 kandidátů, ze kterých byla nakonec vybrána dvacítka mužů. A Jurij Gagarin byl mezi nimi.
V polovině ledna 1960 přišel rozkaz, aby se hlásil v začátkem března v Moskvě. S manželkou Valjou a dcerou Jelenou (druhá dcera Galina se narodila pět dnů před jeho letem do vesmíru) odjel do hlavního města Sovětského svazu.
Gagarin nebo Titov?
Samotný výcvik dvacítky vyvolených trval přesně jeden rok a probíhal zčásti v moskevském Středisku přípravy kosmonautů a později v nově vybudovaném Hvězdném městečku. Následovaly pobyty v izolaci, parašutistický výcvik, přežívání v pustině, ve vakuové komoře i na centrifuze či práce na stavu beztíže.
Na jaře 1961 padlo rozhodnutí vybrat šest nejvhodnějších kandidátů. Na počátku dubna se již rozhodovalo mezi dvěma muži: Jurijem Gagarinem a o půldruhého roku mladším Germanem Titovem. Oba přiletěli z Moskvy na Bajkonur již 6. dubna, ale z bezpečnostních důvodů každý jiným letadlem. Šéfové sovětského kosmického programu nechtěli riskovat ztrátu obou mužů v případě letecké havárie. A o dva dny později, 8. dubna, rozhodla státní komise, že prvním kosmonautem světa se stane Gagarin.
Ve středu 12. dubna 1961 ráno, po krátké rozcvičce a lehké snídani, se oba muži přesunuli do montážní haly, kde již byly připraveny dva kompletní skafandry. A také bílé čapky se sluchátky a mikrofony, helmy, rukavice a kožené boty. Svůj skafandr si oblékl nejen Gagarin, ale i Titov, přestože věděl, že pro něj dnes není cesta do vesmíru otevřena. Autobus pak odvezl oba kosmonauty k rampě, na které již stála připravena přes 40 metrů vysoká nosná raketa Vostok.
108 minut ve vesmíru
Krátce před startem měl Jurij Gagarin, již usazený v katapultovacím křesle kabiny Vostok 1, pulz naprosto běžných 64 tepů a lékařům vesele hlásil, že „…nálada je dobrá, cítím se výborně.“ Při startu mu ale tep vylétl až k hodnotě 150 úderů za minutu!
V 11 hodin a 7 minut místního času naběhly silné motory centrálního i čtyř postranních stupňů nosné rakety Vostok a do vesmíru se tak vydal první pozemšťan. Po 119 sekundách letu odpadly postranní bloky prvního stupně, ve 154. sekundě se oddělil aerodynamický kryt kabiny a Gagarin mohl poprvé prohlédnout malinkým průzorem ven. Necelých pět minut po startu dohořely motory centrálního stupně a o pár okamžiků začal pracovat další motor.
Vostok 12 postupně vystoupal až do výšky 327 kilometrů nad zemských povrchem. Přelétl nad východní částí SSSR, Kamčatkou a Tichým oceánem. Pod jižním cípem jižní Afriky se dostal nad Atlantský oceán a potom vstoupil nad Afriku. Přes Egypt a Turecko se Gagarin vrátil na území Sovětského svazu, kde přibližně 370 kilometrů severně od Volgogradu po 108 minut dlouhém letu přistál. Jeho cesta vesmírem měřila téměř 41 000 kilometrů.
„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“
Jurij Gagarin
Víte, že…
… Jurij Gagarin měřil pouhých 157 centimetrů? Se svou výškou špatně viděl při přistávání pilotní kabiny. Problémy vyřešil tím, že si do sedačky po sebe dával malý tvrdý polštářek, aby seděl výše a měl lepší výhled.
… Gagarinova starší dcera Jelena (nar. 17. 4. 1959) je historičkou umění? Vystudovala dějiny umění na Moskevské státní univerzitě a již dvacet let je ředitelkou muzea Moskevský Kreml.
