Vedle technických hraček pro kluky a tatínky nebudou chybět ani hračky určené malým hospodyňkám, které jistě potěší také maminky – jako jsou panenky, pokojíčky, nádobíčko, obchůdky, šicí strojky, kočárky a jiné.
Výstava si klade za cíl zdokumentovat velmi kvalitní dobovou produkci hraček tehdy známých československých firem, které obstály i v silné konkurenci proslulých výrobců z Německa.
České hračky ve světové konkurenci obstály
Ve 20. letech minulého století získávaly ve světě velkou oblibu konstrukční stavebnice Franka Hornbyho z Velké Británie, prodávané pod značkou Meccano. Dovážely se i do tehdejšího Československa a spolu s německou stavebnicí Märklin se staly výraznou inspirací pro zdejší výrobce.
Patřila k nim například roudnická společnost Ladislava Veselého, která se pokoušela uspět s mechanickými stavebnicemi Archimedes a Edison nebo Vanclův Inventor s legendárním Merkurem.
Parní stroj vždycky potěšil
Za pozornost stojí také soubor československých parních strojů LASTRA z Trhových Svin. (Původní fabrika na lehké hospodářské stroje v roce 1937 změna název firmy na „Ladislav Stráský“ a pod ochrannou známkou „LASTRA“
začala vyrábět mechanické hračky.)
Bez vláčků to nejde
V expozici nechybí ani historické soupravy plechových vláčků německé a československé výroby inspirované skutečnou parostrojní železnicí a první železniční hračky HUSCH, vyráběné v Československu v Horním Litvínově firmou Heller & Schiller.
Autor výstavy přišel k hračkám až na vysoké škole
„Oblíbenou součástí našich výstav jsou kolekce plechových žertovných vozítek německé firmy E. P. Lehmanna a tancujících postaviček firmy Schreyer & Co. (SCHUCO) z 30. let 20. století. Zajímavostí výstavy je nejstarší československý kinematograf k promítání prvních filmů. Expozici doplňují vojenské hračky vyrobené v Československu, Německu, Francii a USA, jako jsou tanky, bitevní lodě, ponorky, válečná letadla, polní děla, protiletadlová obrana, vojáčci a jiná vojenská technika,“ uvedl autor expozice Miroslav Smaha, historik umění a sběratel, který se technickým hračkám začal věnovat až během vysokoškolských studií.
Nezranitelná armáda od Bati
Mezi unikáty bezesporu patří první pryžové hračky, které byly v předválečném Československu spojené s proslulou značkou zlínských obuvnických závodů Baťa, největšího světového výrobce nerozbitných gumových hraček.
Zvláště hodnotná je největší sbírka „nezranitelné armády“ gumových vojáčků u nás. Návštěvníkům výstavy se tak otevírá velký svět technických a mechanických hraček, které zaplnily výlohy hračkářských obchodů před více než osmdesáti lety. Vystavené exponáty pocházejí ze sbírkového fondu Muzea technických hraček Velvary a soukromých sbírek.
Grabovu vila, kde výstavu v Praze můžete shlédnout, najdete na libeňské adrese Na Košince 1, poblíž radnice Prahy 8. Otevřeno je denně od 10 do 16 hodin až do konce dubna.
Malý slovníček pojmů:
Jaroslav Vancl
Jaroslav Vancl (1890 Nové Benátky, Benátky n. J. – 1980), vynálezce a výrobce stavebnic. Již před první světovou válkou se rodily v hlavě pana Vancla první nápady na hračky pro děti, po válce byla v ČSR poptávka po hračkách a to přimělo Jaroslava Vancla založit v roce 1920 firmu Inventor s.r.o., která začala vyrábět stejnojmennou stavebnici, a od roku 1925 stavebnici Merkur. Velký podíl na úspěchu firmy měla i strojírna Jaroslavova otce Filipa Vancla v Benátkách nad Jizerou, která pro rozsáhlý rozvoj výroby zabezpečovala velké množství lisovacích a tvarovacích přípravků. Vanclovými spolupracovníky byl jeho tchán Karel Peluněk a zejména František Jirman, který se zabýval konstrukcí a vývojem stavebnic Merkur a po roce 1930 i elektrických vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem vláčků u nás. V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů, obnovena byla v roce 1947. Počátkem 50. let byla soukromá firma pana Vancla zrušena a výroba se stala součástí Okresního kombinátu v Broumově. Jaroslav Vancl byl odsouzen ke splácení vymyšleného dluhu formou práce u soustruhu ve své bývalé firmě (přejmenované nakonec na Kovopodnik). Pracobat musel do osmdesáti let.
Stavebnice Merkur byla od 60. let 20. století Kovopodnikem Broumov exportována přes Pragoexport do celé Evropy. Výroba vláčků Merkur byla definitivně zastavena v roce 1968, v dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na jejich výrobu. Po sametové revoluci došlo k privatizaci Kovopodniku bývalými zaměstnanci a založení firmy Komeb. Další kapitolou historie firmy se stal vstup ing. Jaromíra Kříže, výrobu se podařilo plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku.Ladislav Veselý
Ladislav Veselý (1892 v Roudnici nad Labem – 1959). Vyučil se řezbářem a po skončení první světové války si Veselý v rodném městě otevřel malou továrnu ve Stadické ulici, kde se zhruba dvaceti zaměstnanci začal s výrobou dřevěných hraček ve velkém. Příchodem zámečníka Herouta se sortiment rozšířil také o kovové stavebnice, vyráběné pod značkou Edison. Vedle stavebnic se firma zpočátku zabývala také výrobou hlavolamů, zájem o ně ale nebyl velký. Neúspěchem skončilo dokonce i první představení ježka v kleci, který později inspiroval Jaroslava Foglara k napsání románu Záhada hlavolamu. Velmi oblíbená ovšem zůstala i dřevěná stavebnice Archimedes. Podnik se úspěšně rozvíjel a export směřoval i do Jižní Ameriky. Druhá světová válka ale výrobu přerušila, kdy musela firma místo stavebnic vyrábět kování na vojenské bedny. Po roce 1945 se již na původní produkci navázat nepodařilo. Roku 1948 byla továrna znárodněna a převedena pod Sdružený komunální podnik. Veselý v něm v posledních letech pracoval už jen jako řadový zaměstnanec. Podnik pokračoval v produkci stavebnic do roku 1952, poté závod zrušen.
S osobností Ladislava Veselého se můžete seznámit v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem. A když už tam budete, můžete se pokochat i expozicí zvanou Mechanický Říp, sestavenou ze stavebnice Merkur.Ježek v kleci
Hlavolam jako takový vymyslel a nechal patentovat Američan C. A. Worrall už v roce 1896. Nikdo přesně neví, jak se pak jeho nápad dostal do Čech, ale je jisté, že ho začal vyrábět Ladislav Veselý, ježek byl ovšem dřevěný a nešroubovací. Ladislav Veselý se stýkal se spisovatelem a vůdcem junáků, Foglarovi hlavolam učaroval natolik, že ho nakonec vtělil do příběhu Rychlých šípů.
