Letošní červnový absolutní teplotní rekord v České republice se projevil i v číslech o úmrtnosti. V nejhorším letním týdnu letošního roku statistici napočítali 2299 zemřelých. Takto vysoký letní počet obětí byl od roku 2010 překonán pouze čtyřikrát, a to vždy v týdnech, kdy padaly teplotní rekordy. Vyplývá to z porovnání dat Českého statistického úřadu o týdenní úmrtnosti a zpravodajství o extrémních teplotách.
Nejčernějším letním týdnem v celém sledovaném období zůstává 33. týden roku 2015, kdy zemřelo 2521 osob. Krátce před ním naměřili meteorologové v Řeži u Prahy 39,3 stupně Celsia. Druhý nejvyšší letní počet obětí přinesly horké vlny v létě 2018 a 2013, kdy počet zemřelých přesáhl 2300 za týden. Ani tehdejší rekord z Dobřichovic z roku 2012, kdy teploměry vystoupaly na 40,4 stupně, nezůstal bez odezvy, v příslušném týdnu bylo zemřelých zhruba o 200 více než v okolních týdnech.
Přes dramaticky vypadající čísla letní horka na celkové roční úmrtnosti na závažnosti neztrácejí pouze ve srovnání s jedním fenoménem, a tím jsou zimní chřipkové epidemie. V prvních lednovém týdnu letošního roku zemřelo 2667 lidí, tedy o téměř čtyři stovky více než ve zmíněném nejhorším letním týdnu. Od roku 2022 přesahuje průměrný počet zemřelých v prvních deseti týdnech roku hranici 2400 za týden. Samostatnou kapitolou zůstává covid-19, během jehož podzimních vln v roce 2020 přesáhl týdenní počet obětí 4200.
Místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart vysvětluje, proč je horko pro organismus tak nebezpečné. Při nárůstu teplot přibližně o pět stupňů nad běžný normál začíná ve většině zemí stoupat úmrtnost. Tělo musí prokrvit pokožku, aby se zbavilo přebytečného tepla, ztrácí tekutiny pocením a srdce musí podle jeho slov „pumpovat až několikanásobně víc, aby to zastalo“. Česko přitom na podobné extrémy není dobře připraveno, vybavenost klimatizacemi je nízká nejen v domácnostech, ale i ve zdravotnických zařízeních. Zvlášť zranitelní jsou starší lidé, kteří mívají oslabený pocit žízně, a obyvatelé panelových bytů s okny orientovanými na jih bez dostatečného zastínění.
Chřipka působí na organismus podobně, přidává ale ještě vlastní rizika. Může přímo zasáhnout srdeční sval a způsobit jeho zánět. Linhart proto připomíná, že pro pacienty se srdečními a chronickými onemocněními existují tvrdá data potvrzující, že očkování proti chřipce snižuje riziko závažných komplikací, například u lidí po infarktu. Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl uvedl, že chřipka je vedle covidu-19 jediným onemocněním, které se pravidelně a zřetelně projevuje na datech celkové národní úmrtnosti.
Data za většinu července a srpna letošního roku zatím nebyla zveřejněna.
Zdroj: autorský text / ČTK
