Supermarkety se jednou za čas vytasí s retro nabídkou. Ta je sice velmi omezená, ale zároveň je jakýmsi vytržením konzumentů z běžného nakupování a přehršle všech možných druhů potravin. Omezený a známý výběr se najednou stává výhodou, přestože dříve znamenal spíše nevítaný stereotyp a špatně dostupné podpultovky.
Staré dobré potraviny
V podvědomí mnoha lidí je, že bylo jídlo před 30 lety poctivější, lépe kontrolované a zdravější. V některých případech to pravda je, ale jindy ne. Kvalita se sledovala centrálně a nebyl takový problém něco ututlat. Dnešní nezávislé organizace kontroly potravin jsou v monitoringu pečlivé. Zároveň jen těžko můžeme porovnat retro potraviny před 30 lety s těmi „retro“ potravinami, které nám nabízejí v obchodech dnes, protože bychom potřebovali mít ke srovnání obě dvě skupiny.
Máme tu výhodu, že si dnes můžeme vybírat z obrovského množství výrobků, které neustále stoupá spolu s poptávkou. Nebo je to spíš nevýhoda? Kdo se v tom má vyznat? Ne každému se chce číst složení nebo mu nerozumí. Cena také není příliš spolehlivým ukazatelem kvality, jak naznačují mnohé testy a srovnání.
Retrománie
Jedno je jisté. Retro dny v obchodech se opakují a mají úspěch. V tu chvíli může být výrobcům úplně jedno, jestli má jídlo stejnou chuť a kvalitu jako před 30 lety. Když budete po původu dnešních „retro“ potravin více pátrat, narazíte i na tvrzení, že receptura musí být odlišná právě proto, že by původní produkty dnešním zákazníkům nechutnaly. Také se za ty roky změnila technologie výroby potravin, nemluvě o tom, že původní složení a výrobní postup některých produktů není vůbec snadné dohledat nebo by nesplňoval aktuální normy.
