„Město podporuje ekologicky šetrnou likvidaci organického odpadu z domácností a zahrad. Vyhazování bioodpadu do popelnice a následné nakupování zahradního substrátu do truhlíků nedává vůbec žádný smysl. Ke správné zahradě prostě kompost patří,“ vysvětluje starosta Říčan Vladimír Kořen.
Celkem mají Říčany k dispozici 648 kompostérů pro majitele pozemků či nemovitostí v Říčanech, a to formou bezplatné výpůjčky. „Zájemci mohou podepsat smlouvu a následně si kompostér vyzvednout od pondělí 12. 8. 2019. Po uplynutí udržitelnosti dotačního projektu (31. 12. 2026) přejdou kompostéry do osobního vlastnictví,“ uvedla tisková mluvčí města Kateřina Lauerová. Projekt podle ní nemá vliv na současný způsob svozu bioodpadu.
Peníze na nákup kompostérů Říčany získaly z dotací Evropské unie a Ministerstva životního prostředí ČR. Městu se podařilo získat podporu ve výši 85 % nákladů, tedy přesně 1 246 295,50 korun.
K získání kompostéru je třeba aby se majitel pozemku smluvně zavázal k jeho umístění ve městě Říčany a jeho využití pro kompostování biologických odpadů rostlinného původu vznikajících z nepodnikatelské činnosti. Smlouvu jde vyřídit v pokladnách na Komenského náměstí čp. 1619 a Masarykově náměstí čp. 53, dále pak v Turistických informačních centrech na Masarykově náměstí čp. 83 a nádraží Rondel.
Nabízené kompostéry jsou vyrobeny z recyklovaného plastu. Nádoba kompostéru nemá dno z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismů, červů a žížal. Jedná se o šestihranné plastové (HDPE) kompostéry černé barvy o objemu 950 litrů a hmotnosti 29 kg, o průměru 150 cm a výšce 95 cm, tloušťka stěny 4 mm. Rozměry originálně zabaleného výrobku umožňují převoz běžným osobním autem.
O kompostování
Při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky kompostu rozkládány živými organismy, které se živí organickými zbytky. Jsou to především houby, kvasinky, bakterie, roztoči, červi a mnoho dalších drobných živočichů. Souběžně s rozkladem se mění struktura a vlastnosti kompostu.
Kompostování má 3 fáze, první je termofilní, kdy dochází k zahřátí kompostu na teplotu 50-70 °C, pH klesá díky tvorbě organických kyselin jako jsou kyseliny octová, mravenčí, propanová a máselná. Je vhodné zajistit dostatečné provzdušnění kompostu například přehazováním. Další fází je mezofilní. Během ní teplota klesá na 40 až 45 °C. Při pohledu již nelze rozeznat původní složky kompostu. Činností žížal a dalších drobných živočichů se kompost homogenizuje a vzniká drobtovitá struktura. Poslední fází je dozrávání. Teplota už je blízká okolí, pH opět stoupá a kompost získává konečný vzhled.
Důležité je různé materiály míchat tak, abychom měli ve hmotě správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N), aby kompostování probíhalo tak, jak má a vznikl nám kvalitní kompost. Materiály s uhlíkem jsou typicky suché a dřevnaté, jako například větvičky, piliny, papíru a další. Dusíkaté materiály jsou naopak zelené a čerstvé, jako je posekaná tráva, slupky od ovoce a zeleniny. Jejich optimální poměr je na 2-3 díly dřevnatého (C) materiálu přidat 1 díl zeleného (N), pokud tento poměr není možné dodržet, ničemu to nevadí, kompost vznikne také, příroda si poradí.
Kompostovatelné hmoty |
|||
|---|---|---|---|
| HMOTA | VLHKOST [%] | ORG. LÁTKY [%suš.] | N [%suš.] |
| Chlévská mrva skot | 75-82 | 78-85 | 1,8-2,4 |
| Chlévská mrva koně | 68-73 | 86-92 | 1,9-2,5 |
| Chlévská mrva ovce | 65-70 | 88-96 | 2,5-3,0 |
| Močůvka | 96-99 | 0-3* | 0,1-0,9* |
| Kejda prasat | 91-98 | 72-78 | 5,0-5,8 |
| Kejda skotu | 94-99 | 70-81 | 3,5-4,5 |
| Kejda drůbeže | 82-97 | 65-76 | 5,0-8,1 |
| Sláma obilovin | 13-20 | 92-96 | 0,4-0,6 |
| Sláma řepky | 15-18 | 95-97 | 0,5-0,7 |
| Nať brambory | 25-60 | 88-91 | 0,7-0,8 |
| Listí | 15-40 | 88-94 | 0,9-1,5 |
| Odpad zeleniny | 80-90 | 85-90 | 1,2-2,5 |
| Stařina z luk | 10-30 | 88-95 | 0,8-1,0 |
| Výhozy z příkopů | 10-40 | 15-20 | 0,3-0,6 |
| Kuchyňský odpad | 65-80 | 75-88 | 1,2-2,3 |
| Výlisky z ovoce | 65-87 | 78-92 | 0,1-0,6 |
| Piliny | 40-70 | 97-99 | 0,0-0,2 |
| Stromová kůra | 40-70 | 94-98 | 0,2-0,4 |
| Zemina cukrovar. a škrobárenská | 15-35 | 7-13 | 0,1-0,2 |
| Šáma cukrovarnická | 15-50 | 3-12 | 0,2-0,5 |
| Kanalizační kal | 55-96 | 27-45 | 2,0-4,5 |
| Jímkový kal (a ze septiků) | 91-98 | 30-48 | 2,2-4,0 |
| Popel ze dřeva | 5-40 | 4-10 | 0,0-0,1 |
| Vytříděný bioodpad | 37-64 | 69-82 | 1,2-1,9 |
| Pazdeří | 10-15 | 83-98 | 0,4-0,7 |
| Rybniční bahno | 25-80 | 8-25 | 0,3-0,6 |
| Lihovarské výpalky | 80-93 | 86-89 | 2,9-3,3 |
| Kostní šrot | 5-20 | 17-23 | 1,4-1,9 |
| Kapucín, hnědouhelný prach | 15-40 | 30-64 | 0,2-0,7 |
| Odpad mlýnský, krmivářský | 8-15 | 65-85 | 0,8-1,3 |
| Rašelina | 60-80 | 55-90 | 1,2-3,0 |
| Jateční odpad | 70-85 | 75-95 | 5,0-9,0 |
| Zdroj: VÁŇA, J. Výroba a využití kompostů v zemědělství. 2. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR 1997. 40s. | |||
