Pro termín alternativní výživa neexistuje jednoznačná definice. Jde o mnoho různých způsobů stravování, které se liší od běžného racionálního jídelníčku. Označení racionální vychází z latinského slova ratio – rozum. Představuje optimální zastoupení základních živin, minerálních látek a vitaminů. Cílem racionálního jídelníčku je naplnění všech individuálních potřeb jedince. Jídelníček by měl být plnohodnotný, pestrý a střídmý.
Co mají směry alternativního stravování společného?
- Určitým způsobem se odlišují od racionálního jídelníčku
- Většinou nejde jen o způsob stravování, ale také o životní filosofii
- Mají vlastní zásady, například povolené a zakázané potraviny
Lidé volí alternativní výživu z různých důvodů: snaží se žít zdravěji, zhubnout, líbí se jim filosofie daného směru, nechtějí se podílet na násilí na zvířatech nebo se chtějí vyhnout škodlivým látkám v průmyslově upravených potravinách. Může jít také o způsob protestu proti konzumnímu způsobu života a o módní záležitost.
Pojďme se tedy podívat na nejčastější alternativní směry výživy
1. Vegetariánství
Vegetariánství má mnoho podob. Semivegetariáni nejedí pouze červené maso, ale drůbež a ryby ano. Lakto-ovo-vegetariáni nejedí žádné maso, ale konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Frutariáni se živí pouze ovocem a některými druhy zeleniny a vitariáni konzumují jen syrovou (tepelně neupravenou) rostlinnou stravu.
2. Veganství
Vegani odmítají využívat zvířata k lidskému užitku. Nekonzumují žádné živočišné produkty, tedy ani mléčné výrobky, vejce a med. Nepoužívají výrobky z kůže, peří nebo hedvábí.
3. Makrobiotika
Zásady makrobiotiky jsou založené na taoistickém učení jin a jang. Dělí potraviny na 3 skupiny – se silou jin, jang a harmonické. Za nejharmoničtější potravinu považuje rýži. Klasický makrobiotický talíř tvoří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, mořské řasy a polévky. Někdy doplňkově zařazuje i ryby, ovoce mírného pásma, ořechy, semena, oleje a další. Vznik všech nemocí vysvětlují makrobiotici porušením sil jin a jang v těle, zavrhují konvenční medicínu a věří, že nerovnováhu vyléčí dieta.
4. Dělená strava
Dělená strava se zakládá na tvrzení, že současná konzumace potravin s vysokým obsahem bílkovin a potravin s vysokým obsahem sacharidů brání jejich dokonalému trávení. Každou tuto skupinu proto lze konzumovat pouze s tzv. neutrálními potravinami, mezi které patří hlavně tuky a mléčné výrobky.
5. Atkinsonova dieta
Americký kardiolog Dr. Robert Coleman Atkins razil teorii, že tělo nejprve tráví sacharidy a teprve poté tuky. Základem diety je teorie, že lidé s nadváhou konzumují příliš sacharidů, a proto jsou v jídelníčku výrazně omezeny. Dieta se dělí do několika fází s přesnými pravidly.
6. Dieta podle Diamondových
Koncept diety je založen na třech cyklech. Cyklus hlavních jídel trvá od 12 do 20 hodin, cyklus trávení od 20 do 4 hodin a cyklus vylučování od 4 do 12 hodin. V průběhu vylučování se pije pouze šťáva nebo jí jen ovoce a zelenina. V cyklu hlavních jídel normální pestrá strava.
7. Raw strava
Koncept raw nebo tzv. syrové stravy, považuje vše, co se zahřeje nad 45 °C za „mrtvé“, ochuzené o důležité vitaminy a enzymy. Základ jídelníčku tvoří čerstvé, namáčené, naklíčené nebo za nízkých teplot sušené potraviny rostlinného původu – ovoce a zeleninu, ořechy, semena, luštěniny, obiloviny, kokosové mléko.
8. Paleo strava
Nebo také tzv. dieta doby kamenné se snaží přiblížit předpokládanému způsobu stravování pravěkého člověka z období paleolitu. Jde o vyřazení nebo omezení zemědělských produktů (obilovin, luštěnin, pečiva, mléka, sýrů a zpracovaných potravin). Jídelníček se skládá zejména z masa, ryb, zeleniny, ovoce, hub a vajec. Paleo strava také hojně využívá tuků.
9. Organická strava
Zahrnuje konzumaci pouze organických potravin nebo biopotravin, tedy těch, které byly vypěstovány bez použití chemických hnojiv, pesticidů, herbicidů a nejsou průmyslově zpracovány.
10. Přerušované hladovění
Nebo anglicky Intermittent Fasting (IF) zahrnuje všechny diety, při kterých se střídá období normálního příjmu potravy s různě dlouhým obdobím půstu.
Jaká jsou tedy rizika alternativních výživových směrů?
Škála různých druhů alternativní výživy je široká a nelze tvrdit, že jsou všechny směry dobré nebo špatné. I v rámci jednoho způsobu stravování existuje mnoho odchylek a různě vhodných variant. Obecně se dá říci, že čím je spektrum konzumovaných druhů potravin užší, tím je směr méně vhodný. Pestrá strava zaručuje zastoupení všech hlavních živin v jídelníčku a snižuje pravděpodobnost nedostatku nebo nadbytku některé živiny. Alternativní výživa nabízí mnoho lákavých variant a zdravých, chutných receptů. Měli bychom se jimi inspirovat, ale neupínat se k jednostranným dietám, kvůli kterým tělo strádá.
