Vše jistě proběhlo tak, jak se sluší a patří. Přemysl jistě neměl hluboko do kapsy a svatba, turnaje a hostiny byly okázalé. Svatby paní Markéty se jistě zúčastnil i její fraucimor, dvorní dámy k jejím službám. Je více než jisté, že Přemyslův pohled směřoval spíše k nim, než k nevěstě po jeho boku. Sedmnáctiletá dívka, rusé vlasy, pihy na pršáčku a líbezná tvářička. Krátký, rovně střižený účes, dnes bychom řekli, podle kastrůlku a úsměv, ze kterého byl ženich zcela nepochybně na rozpacích.
Markéta byla rozumná žena. Její ambice byly naplněny. Po smrti Václava I. se neoficiálně stala i českou královnou, ač korunována nikdy nebyla. V jejím věku byla neplodná, dědice manželovi už dát nemohla a Přemysl jistě kalkuloval dlouho dopředu. Rozejít se s pomazanou královnou, v tom by mohl být problém. Takové manželství mohl rozloučit jen papež. Pokud se cítíte pohoršeni, není důvod, je teprve třinácté století, a lidé měli jiné priority. Markéta byla královnou a svoji dvorní dámu Anežku, z významného rakouského rodu Kuenringů, Přemyslovi přímo nabídla. Zabila tím dvě mouchy jednou ranou. Měla od Přemysla jako žena pokoj, a nemusela se bát, že její, o generaci mladší choť, začne vymýšlet způsoby, jak se jí zbavit nějakým nepříliš hezkým způsobem.
Tento svazek trval asi osm let a Přemysl nezahálel. Zplodil se svou milenkou tři nebo čtyři děti. Jak se dalo čekat, papež jeho levobočky sice legalizoval, ale zamítl možnost, aby kdokoliv z Anežčiných dětí usedl na královský trůn. Přemyslovi to bylo jasné ještě dříve, než svoji žádost do Říma poslal. Potřeboval jen záminku k zapuzení Markéty a ta se dostavila. Jen tak mimochodem, toto papežovo rozhodnutí je jediným přímým důkazem, že Anežka z Kuenringu opravdu měla s Přemyslem několik dětí. Je třeba napsat, že Markéta dožila na svém rakouském panství v dostatku, klidu a blahobytu o pět let později.
Ke cti Přemysla je nutno dodat, že si nehledal jen alibi. O tyto děti se postaral vzorně, a zajistil jim budoucnost na úrovni. Jeho syn Mikuláš se stal vévodou opavským a dcery provdal za přední české šlechtice. S Anežkou se zřejmě rozešel bez hněvu a výčitek. Na konci října 1261 se oženil s uherskou princeznou Kunhutou, aby pacifikoval choutky uherského krále na rakouské državy. Tento romantický příběh ztvárnila spisovatelka Ludmila Vaňková, ve své knize, Král železný a zlatý.
