Oceněnými jsou: fyzioložka a biochemička prof. Helena Illnerová, jedno z posledních žijících „dětí“ sira Nicholase Wintona, Zuzana Marešová, zakladatelka tanečního souboru pro seniory Marietta Ludmila Prouzová a novinář, zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa – to jsou žijící osobnosti, které prokázaly výjimečné zásluhy ve svých oborech.
In memoriam toto ocenění získali herec, dabér a pedagog Dalimil Klapka, ocenění převzal jeho syn. Jaroslava Kopelentová převzala cenu za svého manžela, hudebního skladatele, klavíristy, redaktora a pedagoga Marka Kopelenta. Třetím již nežijícím je podnikatel, konstruktér a všestranný vynálezce Ludvík Očenášek, jeho ocenění převzala předsedkyně spolku Přes kopec Jana Čiháková.
Marek Kopelent, in memoriam (*28. 4. 1932 v Praze, †12. 3. 2023 v Praze), hudební skladatel, klavírista, redaktor, pedagog. V padesátých letech vystudoval skladbu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u profesora Jaroslava Řídkého. Začal pracovat jako hudební redaktor ve státním nakladatelství, věnoval se tzv. „nové hudbě“ a v roce 1965 se stal vedoucím souboru Musica Viva Pragensis. V šedesátých letech uváděl své skladby na festivalech v Polsku a v Německu a v roce 1969 obdržel stipendium na roční tvůrčí pobyt v Západním Berlíně. Po návratu čelil represím od komunistického režimu – musel odejít z nakladatelství, byl vyloučen ze Svazu českých skladatelů a jeho souboru byla zakázána činnosti. Teprve v roce 1976 získal zaměstnání jako korepetitor tanečního oddělení v Lidové škole umění v Radotíně. Po sametové revoluci byl jmenován profesorem kompozice na své mateřské HAMU.
Ludvík Očenášek, in memoriam (*4. 8. 1872 Kříše, †10. 8. 1949 Dražeň), podnikatel, konstruktér a všestranný vynálezce. V roce 1898 si otevřel mechanickou dílnu pro opravu kol, motocyklů a automobilů. Později založil Elektrotechnickou továrnu a strojírnu, kde vyráběl různé elektrické přístroje. Zabýval se rovněž konstrukčními experimenty. Sestavil třeba rotační letecký motor, zdokonalil obloukovou lampu, sestrojil tzv. monocykl (jednokolo) a pokoušel se dostat do vzduchu letadlo vlastní výroby. Byl vášnivý sportovec a vyznával myšlenky sokolského hnutí. Jako vlastenec se aktivně účastnil odboje v první světové válce, kdy prováděl telefonní odposlechy vládní linky mezi Vídní a Berlínem. Po válce obnovil svůj závod. Získal několik patentů v oblasti radiotelefonie, experimentoval s vývojem raket, které dostal až do výšky 1500 metrů, sestavil tři typy reaktivních vodních člunů a vynalezl tlumič na kulomet. Při Pražském povstání byl v boji proti nacistům těžce raněn. V závěru života se zabýval zdokonalováním padákového systému a zařízení pro farmaceutický průmysl.
Ludmila Prouzová, (*13. 7. 1934 v Praze), zakladatelka a vedoucí taneční souboru pro seniory Marietta. Již od dětství ji životem provází láska ke sportu a k hudbě. V pozdějším věku začala s klasickými tanci a v roce 2008 založila taneční country skupinu Marietta, která je určená ženám v seniorském věku. Její nadšení se projevilo také v covidovém období, kdy iniciovala online setkávání a dodávala ostatním naději. Kromě tanečních hodin v Komunitním centru Prádelna připravuje pro členky také různé vycházky, výlety a soustředění na horách.
Helena Illnerová, (*28. 12. 1937 v Praze), fyzioložka a biochemička. Přední světová odbornice v oblasti chronobiologie působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR. V průběhu vědecké kariéry se věnovala studiu mechanizmů synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím a vytvořila model, jakým světlo tyto hodiny synchronizuje. Se svými spolupracovníky prakticky vytvořila „českou školu“ chronobiologie uznávanou i v zahraničí. Po roce 1989 se významně podílela na organizování a popularizaci tuzemské vědy. V rámci Akademie věd České republiky, nejprve jako místopředsedkyně (1993–2001), poté ve funkci předsedkyně (2001–2005). V letech 2008–2010 působila jako předsedkyně Učené společnosti ČR.
Dalimil Klapka, in memoriam, (*22. 5. 1933 v Praze, †14. 6. 2022 v Praze), herec, dabér, pedagog. V roce 1957 absolvoval DAMU. Poté strávil více než tři desetiletí v souboru Realistického (dnešního Švandova) divadla na Smíchově. Účinkoval rovněž v Hudebním divadle Karlín, v Divadle v Dlouhé nebo v Činoherním klubu, naposledy přinášel radost divákům v Divadle Na Fidlovačce. Ztvárnil také přes stovku menších rolí ve filmech, televizních inscenacích a seriálech. Díky originálnímu hlasovému projevu se prosadil v dabingu, po Petru Haničincovi ztvárnil slavného seriálového detektiva Colomba, mladší generace si ho oblíbila díky účinkování v animovaném seriálu Simpsonovi, kde přes třicet let namlouval role dědy Simpsona a ředitele školy Skinnera. Sám jako pedagog dlouhá léta předával dovednosti a zkušenosti mladým adeptům herectví na pražské konzervatoři.
Mikuláš Kroupa, (*12. 8. 1975 v Praze), novinář, zakladatel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa. Vystudoval Vyšší odbornou školu publicistiky. Nejprve externě pracoval pro několik stanic Českého rozhlasu, později působil jako redaktor vysílání do zahraničí na Rádiu Praha a reportér v české redakci BBC. Je spolutvůrcem úspěšného dokumentárního cyklu „Příběhy 20. století“ a jedním ze scénáristů stejnojmenného televizního cyklu. V roce 2001 se podílel na založení neziskové společnosti Post Bellum, jejímž se stal ředitelem. Organizace shromažďuje vzpomínky svědků významných událostí českých poválečných dějin a od roku 2008 je zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím digitálního archivu Paměť národa.
Zuzana Marešová, (*26. 1. 1932 v Praze), tlumočnice a překladatelka. Zuzana Marešová je jedním z posledních žijících „Wintonových dětí“. Pochází z pražské rodiny židovského průmyslníka Maxmiliána Spitzera a jeho ženy Pavly, původem Rakušanky. Po obsazení Československa v roce 1939 se spolu s oběma sestrami dostala do vlaku, který je odvezl před nacistickou hrozbou do Anglie. Nejprve strávila dva roky u pěstounské rodiny v Cornwallu, později žila s rodiči v Londýně a ve Walesu. Po válce se rodina vrátila zpět do vlasti, kde čelila represím ze strany komunistického režimu. Byla zaměstnána jako tlumočnice a překladatelka. Dlouhá léta se věnuje osvětové činnosti ve školách a různých organizacích, kde žákům a dalším zájemcům vypráví svůj příběh.
Zdroj: Praha 5
