Za letu a v korunách stromů může skorec působit až neohrabaným dojmem, ovšem u tekoucí, čisté vody je skutečně ve svém živlu. Jeho potrava totiž bývá skryta v písku na dně bystřin a potůčků. Právě zde, pod kořeny rostlin i pod kameny hledá skorec svoji potravu, tedy zejména nejrůznější larvy hmyzu. Nejčastěji si pak pochutnává na larvách chrostíků, pošvatek a jepic, přísalkovitých a muchniček. Občas nepohrdne ani bezobratlými živočichy nebo i malou rybkou, například vrankou obecnou, pulcem či rybím potěrem a dalšími drobnými vodními živočichy. Dokonale promazané peří tukovým výměškem pak skorce během plavání a potápění se účinně chrání před chladem.
Mladí ptáci pohlavně dospívají v prvním roce života. Skorci jsou v převážné většině případů monogamní, páry spolu často zůstávají i po celý život. Pro své potomstvo skorci chystají velmi prostorné hnízdo, spletené téměř výlučně z mechu a vystlané suchým, v našich podmínkách většinou bukovým listím. Na jeho stavbě, samozřejmě v těsné blízkosti vody, se pak podílejí oba rodiče. Skorec hnízdí od března do června, a to jednou nebo dvakrát ročně.
Smetanově zbarvená vajíčka po snesení zahřívá pouze samička. Sameček v této době hnízdění přejímá úlohu ochránce, neboť samička nemusí vždy vidět – a navíc, vzhledem k tekoucí vodě, ani slyšet případného predátora.
Mladí skorci se vylíhnou přibližně kolem šestnáctého dne a za další asi tři týdny intenzivního krmení oběma ptačími partnery mláďata hnízdo opouštějí. Následně pak deset až čtrnáct dní rodiče potomstvo ještě krmí i mimo hnízdo.
Skorec vodní je ohrožen jak predátory, jakými jsou například draví ptáci, kuny nebo i hryzci, tak rovněž také ničením a znečišťováním vodních toků, povodněmi nebo rušením na hnízdištích.
Zdroj: Wikipedie
