Například makedonský král Alexandr Veliký, známý též jako Alexandr III. Makedonský (356 př. n. l. – 323 př. n. l.) nepřetržitě válčil a rozšiřoval území své říše po celých dlouhých jedenáct let. Nakonec se mu v podstatě podařilo ovládnout celý svět, který Řekové v té době znali, tedy území od Balkánského poloostrova až po Himálaj. Zřejmě se stal největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který neprohrál žádnou bitvu. Alexandr Veliký by se býval pustil i dál, ovšem začala se projevovat neochota jeho vojska pokračovat. Navíc následoval i Alexandrův předčasný skon…
Hannibal Barkas (247 př. n. l. – 183 př. n. l.), kartaginský vojevůdce, generál, taktik, stratég a bezesporu nejproslulejší voják v dějinách Kartága, který se se svou armádou včetně válečných slonů dostal přes Alpy až do Říma, již během cesty nad Římany často vítězil. Jelikož Římané slony neznali, i tato skutečnost pro ně musela být děsivá… Na samotný udatně bráněný Řím se však již Hannibal se svým dlouhým a vyčerpávajícím pochodem unaveným vojskem, bez potřebné techniky, zejména obléhacích strojů – a rovněž i vzhledem k nedostatečnému zásobování nakonec zaútočit neodvážil.
Hannibal bývá vesměs hodnocen jako jeden z největších vojenských géniů všech dob. Dokonce i francouzský vojevůdce a státník, sám skvělý stratég Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821), který byl již ve dvaceti čtyřech letech generálem a krátce po třicítce prvním mužem ve státě a jenž v čele vojska dokázal ovládnout téměř celou pevninskou Evropu, neváhal Hannibala označit za geniálního stratéga.
