Smíšené kultury mají zelenou. Vhodně sestavená výsadba půdu nezatěžuje

25.6.2020
Jiřina Pouzarová

Tento jev má své opodstatnění, spousta rostlin se totiž dokáže vzájemně chránit proti chorobám a škůdcům, některé mají vliv na výživu svých sousedů, jiné ovlivňují jejich chuť…

Mnoho vzájemných vazeb však ještě ani nebylo řádně vysvětleno. Efekt únavy půdy v důsledku nahromadění některých látek, vyčerpání živin i přemnožení některých škůdců v případě velkoplošných monokultur je dnes předmětem mnoha bádání. Biozahradníci ale vědí, že v případě smíšených kultur prakticky žádné z těchto rizik nehrozí. Vhodně sestavená výsadba totiž půdu zatěžuje rovnoměrně a na druhé straně ji opět rovnoměrně obohacuje (bakterie v koříncích vikvovitých rostlin dokážou akumulovat dusík, kořeny jiných druhů zase půdou provzdušňují).

Zelený strážce domu. Živý plot jako když střihne

Je známo, že nezakrytá zem vystavená slunci, dešti i větru trpí erozí a zhoršuje se její obohacování humusem, což platí i u již zmíněných monokultur. Také se zde rychleji množí úporné plevely. Naproti tomu bohatství většího množství rostlin povrch půdy účinně chrání a zároveň brání jejímu přesychání. Navíc se zvyšuje celkový výnos, protože prostory mezi hlavními plodinami je možné osázet i několikrát do roka rostlinami s kratší vegetační dobou. Mimo to se spousta druhů mezi sebou vzájemně podporuje, ať již přímo nebo nepřímo. Např. Špenát vylučuje saponiny, jež přispívají k růstu sousedících plodin, kopr má zase příznivý vliv na klíčivost osiva mrkve či okurek, levandule odhání účinně mšice… naprosto ideální je v tomto ohledu vztah mrkve a cibule, kdy dochází ke vzájemnému odpuzování květilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Některé druhy mají vliv dokonce i na vůni a chuť vybraných sousedních plodin, což platí třeba v případě brambor pěstovaných vedle kmínu či máty peprné. Jako příklad nepřímého vlivu mohou posloužit mrkvovité rostliny, jejichž květy jsou magnetem pro vosičky zvané pestřenky, které si pochutnávají na obávaných mšicích.

Kouzelné kosatce. Jak je pěstujeme a množíme

Dbát je ovšem nutné i na skutečnost, že ne všechny rostliny spolu vycházejí v dobrém. A tak mezi nimi můžete objevit i vazby jež jsou naopak na škodu a je třeba se jich při sestavování osevních plánů vyvarovat.

Rady a tipy

Při plánování je třeba rozlišit hlavní plodinu od vedlejší. Hlavní by měla mít nejdelší vegetační dobu – jsou to např. rajčata, celer či košťáloviny. Jejich nárokům je třeba se přizpůsobit při volbě vedlejší plodiny.

Osázení záhonů si předem naplánujte a také si je průběžně zakreslujte. V příštím roce je budete opět potřebovat, abyste docílili úspěšného střídání plodin.

Jezírko je okrasou zahrady. Místo odpočinku a klidu

Jednotlivé druhy nesázejte ani nesejte příliš hustě vedle sebe, rostliny musí mít dostatek světla, aby se nevytahovaly do délky. Pokud se tak stane, musíte protrhat vedlejší plodinu, aby ta hlavní příliš netrpěla. Málo světla vždy znamená vytáhlé a málo odolné rostliny.

Plodiny lze střídat po řádcích (mrkev, cibule, salát, zelí), můžete je však střídat i v řádku.



Nepřehlédněte