Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu.
Podle podnikatele Karla Janečka je daňová zátěž ze střednědobého a dlouhodobého pohledu příliš veliká. „Vzhledem k mému odbornému ekonomickému a analytickému vzdělání si myslím, že smysl má daňová reforma. Lepší by bylo zaměřit se na nepřímé daně, které řeší také negativní externality,“ uvedl.
Podle senátora Pavla Fischera není dnes hospodaření státu uspokojivé. „Jsme však v mimořádné době, takže to má své vysvětlení. Ale protože veřejným rozpočtům chybí disciplína, je třeba zásadně změnit kurs,“ poznamenal. Podotkl, že zatímco rostou výdaje, příjmy stagnují nebo klesají. „Abychom odstranili tento nepoměr a vyřešili strukturální deficit, musíme provést opatření nejen na straně výdajů, ale i na straně příjmů,“ napsal. Dodal, že jako prezident za vládu nebude rozhodovat, může ale přispět k tomu, aby rozprava o těchto otázkách byla co nejširší a aby šlo o opatření, která si získají podporu u všech odpovědných politických aktérů.
Odborový předák Josef Středula podotkl, že je nezbytné a strategicky nutné zahájit debatu o českém daňovém systému. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková je pro částečné zachování daní a snížení výdajů státu, je také pro zjednodušení daňového systému. „Při současné rozhazovačné finanční politice vlád je snížení daní obtížné, ale možné,“ podotkla. Zmínila zároveň možnost zvýšení daní v sektorech, kde jsou vytvářeny nadměrné zisky. „Vláda má dostatek nástrojů přijmout zákony, které stanoví, jaký zisk je ještě přijatelný a jaký je na hranici nebo dokonce za hranicí ‚lichvy‘,“ doplnila.
Podle senátora Marka Hilšera není otázka daní otázkou pro prezidenta, Česká republika ale podle něj musí dlouhodobě snižovat státní výdaje a navyšovat příjmy. Uvedl, že minulá vláda Andreje Babiše špatně hospodařila. „Je možné například zdanit kapitálové zisky za tříletým horizontem, které zdanění unikají, a vrátit výpočet daně ze superhrubé mzdy. Nelze naopak zvyšovat zdanění práce a odvody za sociální pojištění, které zatěžují byznys,“ napsal. V úsporách by podle něj měl jít stát příkladem a výrazně omezit vlastní zbytné výdaje.
I bývalá rektorka Danuše Nerudová podotkla, že hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta podle ní je upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje neodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací. „Když máte rybník, ze kterého vytéká voda rychleji, než tam přitéká, může se stát, že se dostanete na sucho. Potom máte dvě možnosti. Buď zvednete průtok, nebo snížíte odtok,“ uvedla. Velmi by si přála, aby před tím, než vláda případně sáhne ke zvýšení přítoku, se velmi výrazně zabývala efektivitou toho, kolik z rybníku odtéká. Dodala, že změny v daňové politice mají být ve zdravé ekonomice vždy až návazný krok. „My jsme zatím neudělali to základní: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně,“ doplnila.
Podle generála Petra Pavla je změna daňových sazeb úkolem pro vládu. „Prezidenta si lidé volí kvůli něčemu jinému. Žádal bych ale od vlády, aby připravila návrhy, které dají veřejné finance do pořádku, a aby se dívala za horizont jednoho rozpočtu,“ poznamenal.
Zdroj: ČTK
