OHB bude pracovat na konstrukci sondy včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu. Firma o tom informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě.
Vědci zatím zkoumali pouze komety s oběžnou periodou nižší než 200 let, které se do Sluneční soustavy opakovaně vrací. „Každý takový průlet komety kolem Slunce ale velmi ovlivňuje její vlastnosti a vzhled. Proto ESA vybrala k realizaci misi Comet Interceptor, která má za cíl prozkoumat kometu, již svět dosud nespatřil. Tento typ komety neovlivněný Sluncem by v důsledku mohl přinést řadu cenných poznatků o původu naší Sluneční soustavy, z doby před 4,6 miliardy let,“ uvedl Daniel Rohel z OHB Czechspace.
O takové kometě se vědci dozvědí pouze s několikaměsíčním předstihem, proto nemohou s vypuštěním sondy čekat až do takového momentu. Satelit proto bude do vesmíru vynesen spolu s kosmickým teleskopem Ariel v roce 2029 a bude „čekat“ na takzvaném Lagrangeově bodě 2 vzdáleném 1,5 milionu kilometrů od Země.
Lagrangeův bod, jinak označovaný jako librační centrum, je takový bod v soustavě tří těles rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Těleso umístěné v tomto bodě proto nemění svou polohu.
Satelit na tomto místě vyčká do příletu vhodné komety a po jejím příletu bude pořizovat její snímky, které pak poslouží k vytvoření jejího 3D profilu.
Satelit, který bude kometu zkoumat, se skládá ze tří částí. Spolu s hlavní sondou jsou to dvě malé, které ponesou doplňkové vědecké přístroje. Všechny tři části budou provádět nejrůznější měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí, aby zajistily pozorování z různých hledisek.
Zakázku v hodnotě 150 milionů eur (3,7 miliardy Kč) vyvíjí ESA ve spolupráci s Japonskou vesmírnou agenturou (JAXA), která má na starosti jednu ze dvou menších sond. Specifikem projektu je to, že na vývoj a výrobu sondy mají inženýři a vědci méně času, než je u vesmírných projektů obvyklé. Tým OHB bude na projektu pracovat přibližně dva roky.
Zdroj: ČTK
