Brněnská společnost OHB Czechspace se bude podílet na misi Evropské vesmírné agentury (ESA) nazvané Comet Interceptor, která bude mít za úkol zkoumat některou z komet poprvé prolétajících Sluneční soustavou.
Země bývá pro svoji převažující modrou barvu díky množství moří a oceánů nazývána „modrou planetou“. Asi 71 % zemského povrchu představuje právě voda. Na jiných tělesech ve Sluneční soustavě však najdeme vody ještě mnohem více než na naší domovské planetě.
Jak jsme se okrajově zmínili v nedávno publikovaném příspěvku na webu Našeho Regionu o hypotetické existenci nové deváté planety daleko za planetou Neptun, dlouhodobě uznávaná devátá planeta Pluto byla ze seznamu planet naší Sluneční soustavy vyřazena dne 24. srpna 2006 Mezinárodní astronomickou unií (IAU) v rámci astronomického kongresu v Praze, konkrétně na XXVI. valném shromáždění, na němž byla přijata nová definice planety, kterou Pluto v jedné podmínce nenaplňuje.
Naši Sluneční soustavu tvoří osm planet, pět trpasličích planet, více než sto padesát měsíců planet, zejména u Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptuna, a další menší tělesa jako například planetky, meteoroidy a komety. Jak tato soustava vlastně vznikla?
Středověký vesmír byl velmi malý. Sféra stálic byla téměř na dosah. Země byla středem světa, který končil planetou Saturnem. Pak už jen nebeská klenba. Tam už neplatila astronomie, ale filozofie, sešněrovaná náboženskými dogmaty. Geocentrismus byl dosud pevně v sedle a ani Tycho Brahe si na něm netroufal prozatím něco změnit. Koperník, a jeho dílo O obězích, bylo nebezpečným samizdatem. Země jako jedna z planet? Ztráta výsadního postavení a významu v celém procesu stvoření? To nelze připustit.
Pluto už možná nepatří do seznamu planet sluneční soustavy. Stále má však zajímavý příběh. Věděli jste, po kom byla tato planetka pojmenována?
