Stárnutí je hlavní rizikový faktor celé řady onemocnění, která nás trápí. Ale co za procesem stárnutí stojí a máme nějaké možnosti, jak ho ovlivnit a zpomalit?
Z hlediska biologického je stárnutí postupná ztráta funkce a struktury související s poškozením na úrovni molekul, buněk, tkání i orgánů. Stárneme všichni, ale ne stejně rychle. Špatná životospráva, kouření a konzumace alkoholu zvyšují riziko rakoviny stonásobně, stárnutí samo o sobě její výskyt zvyšuje tisícinásobně. Genetická výbava má jistě vliv na naše zdraví a věk dožití, ale v dnešní době se věří, že má vliv jen asi z 20%. Což je dobrá zpráva, protože zbytek můžeme ovlivnit!
Geny
Naše DNA je také ovlivněna stárnutím – s věkem postupně selhávají opravné mechanismy, které za normálních okolností udržují DNA fit, a tak se hromadí různé mutace. Co DNA poškozuje? Z vnějších vlivů například UV záření, chemické látky, či vlivy vnitřní jako kyslíkové radikály. Další hráči na poli stárnutí jsou telomery – koncové části chromozomů. Při buněčném dělení se telomery vždy o trochu zkracují, a v jednu chvíli dosáhnou takové délky, která již není slučitelná s fungováním buňky, a ta je proto zničena. V organismu se staré buňky hromadí, ale nejsou odstraněny. To může vést k chronickému zánětu a poškození okolních zdravých buněk. Další mechanismus na úrovni genů se týká epigenetiky – neboli toho, jaké geny jsou zapnuty a vypnuty. I epigeny podléhají vlivu stárnutí, a tím je negativně ovlivněna funkce genů, které jsou nezbytné pro buněčnou regeneraci.
Chybné buňky
S věkem dochází k poruchám kontroly kvality proteinů v těle, což vede k hromadění chybných a poškozených proteinů. S věkem je narušena i buněčná komunikace a stárnutím se také vyčerpávají kmenové buňky. Jejich poškození má za následek sníženou schopnost regenerovat tkáně, horší krvetvorbu i funkci imunitního systému.
Mitochondrie
Mitochondrie jsou organely, které tvoří buněčnou energii a jsou její zásobárnou. Nicméně vlivem stárnutí se energetická kapacita buněk snižuje a navíc dochází k tvorbě reaktivních kyslíkových radikálů, které buňky poškozují.
Opraváři
Známe různé geny, kteří fungují jako „opraváři genomu“ – chrání DNA, brání tak rozvoji nádorů a zajišťují správnou odpověď buněk. Další geny dlouhověkosti jsou třeba sirtuiny, které udržují stabilitu genomu, zlepšují metabolismus buňky a regulují funkci mitochondrií. A jelikož v oblasti stárnutí probíhají četné výzkumy, můžeme se setkat s potenciálně zázračnými látkami, které mají pomoci stárnutí zpomalit. Jak výzkumy dopadnou, ukáže čas, ale možná o těchto látkách s krásnými názvy – rapamycin, resveratrol, spermidin, metformin, senolytika, telomeráza – ještě uslyšíme.
Co má vliv?
Na stárnutí má tedy vliv jak genetika a epigenetika, tak vnější prostředí. Takže když to vezmeme pozitivně, můžeme své vyhlídky na delší dožití ve zdraví zvýšit tím, že budeme vést zdravou životosprávu! Budeme se pohybovat v čistém prostředí, nebudeme se otravovat jedy v podobě cigaret a alkoholu, budeme se dostatečně hýbat, jíst čerstvou přirozenou stravu plnou zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů nebo bylinek, prostě takovou, ve které je dostatek antioxidantů, flavonoidů a polyfenolů, které mají příznivý vliv.
V rámci boje proti stárnutí je také doporučeno mírně omezit kalorický příjem. A samozřejmě omezit stres, kterého máme až až. Takže nevím jak vám, ale mě celá ta věda ohledně stárnutí přijde docela jednoduchá – zase je to o tom, že tělo reaguje tak, jak se k němu chováme každý boží den…
Zdroj: autorský text
