Vinice později střídala světské i církevní majitele. V roce 1715 byla připsána pražskému arcibiskupství a podle něj dostala název Arcibiskupská vinice. Počátkem 19. století byla nově osazena a rozšířena na plochu 2 ha.
Ve 20. letech dvacátého století chátrala, a nakonec v roce 1929 vymrzla. Díky snaze zahrádkářů od roku 1987 až do dnešních dnů ožívá a k vinici náleží i ovocný sad a nádherně zrekonstruovaný viniční dům s restaurací a stodolou.
Samotný viniční domek byl postaven v roce 1801. Jedná se o unikátní ukázku z doby klasicismu s trámovým stropem a mansardovou střechou. Původně se zde také nacházela černá kuchyně s dýmníkem a chlebovou pecí. Domek sloužil při sklizni a zpracování hroznů z vinice. Po roce 1929 stavení chátralo. Dnes je však již domek vzorně zrekonstruovaný, včetně zahrady s několika kamennými sochami, které připomínají bohatou historii českého národa, zejména pak císaře Karla IV.
V současné době viniční domek slouží jako obřadní síň a rovněž k nejrůznějším kulturním akcím. V podkroví se nachází velmi zajímavá expozice, která se věnuje historii dnešní Prahy 12. Je zde umístěna stálá výstava Doba bronzová. Jedná se o nálezy z Modřan a expozice mimo jiné dokumentuje rovněž práci archeologů.
Ze starší doby bronzové je v Modřanech znám jediný nedokumentovaný nález hrobu únětické kultury. Z doby mohylové kultury pocházel bohužel dnes již ztracený kompletní bronzový meč. Ten byl nalezen v dnešní ulici Pod Vinicí.
Další předměty byly objeveny na místě dnešního Úřadu Městské části Praha 12 a také v oblasti mezi Modřanskou, Klášterského a Převoznickou ulicí. Zde byly objeveny žárové hroby.
Nejmladší žárové hroby z pohřebiště se nacházejí v Modřanské ulici v čp. 412. Ty se datují již do období mladší doby bronzové, kterou zastupuje knovízská kultura. Vliv knovízské kultury je v Modřanech velmi výrazný. V ulici Na Havránce byl například nalezen depot keramických nádob uložených do jámy jako jídelní obětina.
Z pozdní doby bronzové se zde v místě bývalého cukrovaru nalezlo několik žárových hrobů a skromné pozůstatky dvorců.
Ve viničním domku najdeme také model parníku Modřany, který zhotovil Ing. Jaroslav Řípa. Práce na modelu mu trvala úctyhodných 200 hodin, a to v měřítku 1:50 podle údaje z knihy Osobní lodě na Vltavě 1865 – 1985, jelikož stavební plány lodě se nezachovaly. Najdeme tu rovněž informace o modřanské lodní dopravě. Jako první byla spuštěna na vodu Stefanie, která vyplula v roce 1863. V roce 1918 pak byla Stefanie přejmenována na Modřany.
Návštěva viničního domku v Modřanech může být velmi zajímavým cílem pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco o naší historii. Vstup je volný a otevřeno mají od středy do neděle mezi dvanáctou a osmnáctou hodinou. Na konci května v rámci akce Pražské vinice 2020 bude přístupna též Modřanská vinice.
