Historický unikát v centru Prahy by se měl vrátit ke své původní funkci, za jejímž účelem byl na sklonku 19. století postaven. „Provoz Staroměstské tržnice by měl být postaven na konceptu »klasické městské tržnice«. Bude nabízet vyšší standard kultury a hygieny prodeje a rozšíření nabídky potravin, kdy dominantní prodejní funkce tržnice by měly být doplněny o pořádání akcí, které zvýší její návštěvnost – gastronomické workshopy, degustace, zážitková gastronomie, akce pro děti apod.,“ sdělil Našemu REGIONU mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Zakázka na rekonstrukci tržnice byla vypsána na jaře 2018 a tendr byl již dokončen. Podle radního magistrátu pro majetek Jana Chabra (TOP 09) má město i stavební povolení a nic nebrání zahájení prací. „Mojí velikou ambicí je, aby se tržnice stala centrem dění ve městě, budoucím společenským místem setkávání, které nabídne gastronomickou i společenskou a kulturní stránku věci,“ řekl Chabr. Nicméně na posledním jednání zastupitelstva z něj radní tento bod stáhl. O nedostatcích výběrového řízení se již v minulosti vyjádřil rovněž primátor Zdeněk Hřib. Nelíbilo se mu, že konečná cena se vyšplhala na téměř 430 milionů oproti původnímu odhadu 366 milionů. Podle primátora ale tento bod nakonec odložili, protože bylo třeba ještě dokončit „nějaká plánovaná jednání“.
Staronová tvář
Nejvýraznější změnou v interiéru tržnice o rozloze asi 3000 metrů čtverečních bude odstranění mezistropu, který tam byl dostavěn v 80. letech a který brání ve výhledu na původní, částečně prosklenou konstrukci. Podhledy, které měly pomocí sádrokartonu a skelné vaty zateplit vnitřek, paradoxně pomohly k zachování dobrého stavu stropů této novorenesanční památky.
V tržnici momentálně nikdo neprodává, město již s předstihem k začátku letošního roku vypověděla smlouvy posledním zbývajícím nájemcům. Dalším krokem v oživení místa bude soutěž o budoucího provozovatele tržnice. Ten se bude muset držet projektu města včetně dispozic obchodů a stánků a nabízeného sortimentu, který se má zaměřovat především na místní obyvatele. Město si od tohoto kroku slibuje, že se v tržnici nebudou prodávat jen cetky pro turisty a suvenýry. Obchody mají naopak primárně nabízet čerstvé potraviny.
Minulé vedení města mělo původně v plánu celý prostor nabídnout na 25 let tomu, kde zajistí i rekonstrukci i následný provoz tržnice. Podle radního městské části 1 Karla Grabeina Procházky (ANO) se tato varianta ale ukázala z hlediska nastavených podmínek provozu jako ekonomicky nerealizovatelná, a město od ní proto upustilo. Hospodářská komora Prahy 1 k tomu navrhovala, aby budoucí provozovatel byl znám již před rekonstrukcí a mohl se tak podílet na konečné podobě tržnice.
Jako v Paříži
Staroměstskou tržnici postavili v letech 1894 až 1897 podle návrhu architekta Jindřicha Fialky, který se při něm nechal inspirovat zejména Paříží, na místě čtyř stržených domů. Fialkův rukopis nese například také vodárenská věž na Letné. V počátcích provozu tržnice se místní obchodníci báli, že dovnitř na trh nikdo nepůjde. Navíc zde byla podlaha z dřevěných špalíků, která po čase nepříjemně páchla.
Konstrukce tržnice ze zdobných litinových sloupů je unikátní. Litinové sloupy jsou duté a sloužily jako ventilace do sklepních prostor, kde byly sklady a chladírny. Hala tržnice je protáhlá a má litinovou konstrukci ve tvaru pětilodní baziliky. Původně byla osvětlena Křižíkovými oblouky, které byly do roku 1922 napájenými vlastní parní elektrárnou. Průchod do Rytířské ulice je zdoben motivy z pražských trhů. Podobně řešené tržnice se nacházejí například v Barceloně, Drážďanech, Budapešti či Berlíně.
