Expozice mapuje na jedenácti panelech vývoj ozbrojených sil již od roku 1914, kdy začaly vznikat československé legie v armádách států Dohody, až po současnou Armádu České republiky.
„V brzké době budeme slavit sté výročí vzniku Československa. A právě to pro nás představuje příležitost podívat se do minulosti. Pro budoucnost naší armády byla významná aktivita našeho krajanského hnutí ve Francii a Rusku, kde vznikly první dobrovolnické jednotky. Ty se staly základem budoucího národního vojska. Politicky samostatná československá armáda byla akceptována spojenci již v prosinci 1917, kdy ještě samostatný stát neexistoval,“ zdůraznil při vernisáži výstavy náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Aleš Opata.
Československé legie vznikaly v armádách Dohody od počátku 1. světové války jako projev vlasteneckého odhodlání bojovat za státní a národní samostatnost. Do roku 1917 se bojů účastnily menší jednotky (Rota Nazdar ve Francii, Česká družina a střelecké pluky v Rusku).
Především východní fronta skýtala pro organizování dalších sil optimální podmínky. Kromě přítomnosti početnější krajanské kolonie se v ruských zajateckých táborech hromadily tisíce Čechů a Slováků. Ti se v rostoucí míře hlásili do nových československých útvarů a později i do vyšších jednotek. Po vítězství Čs. střelecké brigády u Zborova 2. července 1917 se legie v Rusku rozrostly na armádní sbor.
Čechoslováci zaznamenali celosvětový ohlas, když bojem s bolševiky započali zjara 1918 připravovat znovuotevření východní fronty, k němuž ovšem nedošlo. V podmínkách následné a zdlouhavé anabáze si museli razit cestu Sibiří do Vladivostoku. Tato výjimečná kapitola skončila postupným návratem do vlasti až dlouho po skončení světového konfliktu.
Po vstupu Itálie do války se potenciální podmínky rozšiřovaly také na jižním válčišti, další početný rezervoár skýtaly zejména Spojené státy, kde žilo mnoho krajanů. Do konce války byla na frontě nasazena střelecká brigáda ve Francii a divize v Itálii.
V souhrnu šlo o bezmála 90 tisíc mužů na všech frontách, z nichž 5 tisíc padlo.
Neuškodí, připomeneme-li si významná data v dějinách našeho vojska.
28. září 1914 – přísaha české družiny v Kyjevě Vznikla jako první národní dobrovolnická formace v rámci carské armády, plnila především průzkumnické úkoly.
12. října 1914 – přísaha Roty Nazdar v Bayonne ve Francii; zanikla v důsledku těžkých ztrát v boji z 9. května 1915
6. července 1915 – T. G. Masaryk oficiálně v Ženevě oficiálně zahájil zahraniční odboj projevem v Ženevě
2. července 1917 – vítězný boj Čs. střelecké brigády u Zborova
16. prosince 1917 – dekret prezidenta francouzské republiky Poincaré o zřízení autonomní čs. armády
30. června 1918 – přísaha Čs. střelecké brigády v Darney, den předtím Francie prohlásila právo Čechoslováků na samostatnost
14. října 1918 – ustanovení prozatímní čs. vlády, ministrem vojenství jmenován Milan Rastislav Štefánik
28. října 1918 – Národní výbor československý převzal v Praze státní moc. Mírová výstavba čs. armády byla zahájena záhy poté, první vojenské formace zajišťovaly hranice nové republiky a nastolení suverenitu v pohraničních oblastech. Od prosince se do vlasti začaly vracet dobře vyzbrojené a řádně organizované útvary legií
květen až červenec 1919 – na Slovensku probíhaly bojové operace, kde čs. jednotky odrážely agresi Maďarské republiky rad
únor 1919 – Francie vyslala do Československa vojenskou misi, její členové budovali Hlavní štáb
19. března 1920 – přijetí branného zákona
24. října 1921 – první částečná mobilizace čs. branné moci jako reakce na pokus císaře Karla I. na pokus restaurace habsburské monarchie na uherském trůně
1. ledna 1926 – změna statusu Francouzské vojenské mise na poradní orgán, v čele Hlavního štábu stanul generál Jan Syrový
8. dubna 1927 – vojákům a četníkům bylo odebráno aktivní i pasivní volební právo, byla zakázána politická agitace ve vojsku
1933 – 1938 modernizace čs. armády jako reakce na politické změny v Německu
20. května 1938 – vláda rozhodla o mimořádných vojenských opatřeních s cílem zabezpečit ostrahu hranic, ukončena byla 22. června
6. července 1938 – hromadné vystoupení čs. armády v rámci X. všesokolského sletu
13. září 1938 – počátek předmobilizačních opatření
22. září 1938 – Hlavní štáb aktivoval ochranu hranic, už 20. 9. bylo ve zbrani půl milionu mužů
23. září 1938 – vyhlášení mobilizace čs. branné moci (mužů mladších 41 let), ČSR vstoupila do stavu branné pohotovosti, hlavním velitelem jmenován arm. gen. Ludvík Krejčí
říjen 1938 – postupná demobilizace armády
15. března 1938 – vznik Protektorátu Čechy a Morava
16- 19. března 1939 – jednání o vytvoření Obrany národa, celostátní vojenské odbojové organizace
22. července 1940 – vytvoření Ministerstva národní obrany v Londýně, ministrem byl do 19. září 1944 generál Sergěj Ingr, poté Jan Masaryk
27. května 1942 – výsadkáři provedli atentát na Reinharda Heydricha
léto 1944 – vznik největší vojensko-partyzánské organizace domácího odboje Rady tří
4. dubna 1945 – přijetí Košického vládního programu, organizace nové čs. armády spolu s její výzbrojí měla být shodná s Rudou armádou
1. května 1945 – počátek Květnového povstání českého lidu, 5. 5. povstání vzniklo v Praze
15. května 1945 – počátek první etapy tzv. očisty armády, každý důstojník a rotmistr musel podat žádost o přijetí do armády, v níž vylíčil svou činnost za války včetně prokázání aktivní účasti v odboji
25. května 1945 – schválení první prozatímní organizace čs. armády
1. března 1946 – zahájení činnosti Nejvyšší rady obrany státu
25. únor 1948 – politický převrat v ČSR
50. léta – řada důstojníků byla ve vykonstruovaných procesech odsouzena k mnohaletému žaláři nebo dokonce popravena
14. květen 1955 – ČSLA se stala součástí Varšavské smlouvy
21. srpna 1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR
listopad 1989 – sametová revoluce
prosinec 1990 – Československo poprvé od války vyslalo vojenský kontingent do války, když se připojilo k protiirácké koalici v Perském zálivu, od listopadu 1992 se naše vojenské kontingenty účastnily mise OSN v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a pak i v Kosovu
21. června 1991 – poslední sovětský voják opustil území Československa
1991 – zánik Varšavské smlouvy
1. ledna 1993 – vznik Armády České republiky
12. března 1999 – Česká republika se stala plnoprávným členem NATO
květen 2002 – počátek účasti našich vojáků v Afghánistánu
březen 2013 – účast AČR v misi v Mali
