Do Kladna možno se dostati třemi různými směry: od Prahy, od Chebu a od Kralup po tratích dráhy Buštěhradské. Jízdní řád nevyhovuje právě všem požadavkům jezdícího obecenstva, ale aspoň v základech jest pohodlné. Ke každému vlaku se všech směrů dojíždějí kočáry a dostavníky. (Taxa ve dne: 30 hal. za dostavník, 40 hal. za kočár, v noci 40 hal. bez výjimky.) Také posluhu lze zde zjednati. Jinak vede do města (2,5 km) slušná silnice s chodníkem dobře udržovaným a vozová cesta lesem.
Takto popisuje počátky městské hromadné dopravy v Kladně kniha z roku 1905 autorů Zdeňka Wirtha a Karla Stejskala – Kladno jindy a dnes. Dopravu taženou koňmi zřizovali na počátku 20. století většinou majitelé nebo nájemci velkých restaurací a hotelů. Starou cestu, která kdysi vedla z nádraží do města, dnes kopíruje autobusová linka číslo 605, v úseku od nádraží ulicí Milady Horákové, Dlouhou ulicí, a ulicí Josefa Hory kolem městského divadla. Zde se autobus odklání, ale stará dostavníková cesta dále pokračovala ulicí I. Olbrachta k náměstí Starosty Pavla. Cesta od nádraží do centra byla v historii kladenské hromadné dopravy první a klíčovou trasou. Nádraží je od centra poměrně vzdálené a cesta pěšky trvala déle než půl hodiny.
Koňské povozy nahradily taxíky
Za první republiky a v době protektorátu Čechy a Morava byly na této trase koňské povozy nahrazeny motorizovanými taxíky. Některé z těchto automobilů byly hromadné, čítající devět míst, a vyjížděly, až když byl taxík plně obsazený. První autobusová linka spojující Kladno s vlakovým nádražím Vejhybka, (což je dnes Hlavní nádraží Kladno) začala fungovat roku 1924. Roku 1928 následovala autobusová linka Kladno – Rozdělov, která se později prodloužila až do Mšece. Tento autobus jezdil každou půlhodinu a později, po dokoupení dalších tří vozů, jezdila linka neustále. Po druhé světové válce začala Státní automobilová doprava provozovat v Kladně a okolí pět linek.
Proč mandelinka?
Opravdový začátek městské hromadné dopravy přišel 9. září 1953, kdy s devíti autobusy Škoda 706 RO započal na pěti linkách svoji činnost Dopravní podnik města Kladna. Tehdy se na Kladně začalo autobusům lidově říkat „mandelinka“. Proč?
„Snad proto, že byly pokračovatelkami známých autobusů přepravce Matěje Bendáka, které měly žlutohnědě natřené karoserie a tímto zbarvením připomínaly ‚amerického brouka‘, tedy mandelinku bramborovou. Tu k nám podle tehdejší propagandy měli vysazovat američtí imperialisté, aby narušili budování socialismu,“ píše Jaroslav Vykouk ze Sládečkova vlastivědného muzea na stránkách KladnoMinule.cz. Zvyk se drží dodnes, i když v současnosti bývá tak jako v jiných městech nahrazován méně poetickým pojmem „socka“.
Nádraží pro zaměstnance Poldovky
V 70. letech bylo na místě bývalého parku mezi divadlem a náměstím Starosty Pavla postaveno autobusové nádraží. Vzniklo pro potřeby oceláren Poldi, kde dříve pracovalo až 20 tisíc zaměstnanců. V první polovině 90. let minulého století se výroba omezila, což doprovázela změna přepravních nároků.
Podle mluvčí kladenské radnice Lenky Růžkové je prostor stávajícího autobusového nádraží beze změn desítky let a naprosto neodpovídá potřebám cestujících, natož nárokům na moderní městský prostor s kvalitním urbanistickým řešením.
Modernizace poznamená i okolí
Radnice se tedy rozhodla pro jeho modernizaci. Roku 2015 byla za tímto účelem vyhlášena architektonická soutěž. Vítězný návrh pochází z dílny Cuboid architekti.
„Přeměna se netýká pouze autobusového nádraží, ale celého území, na kterém by měly vzniknout rovněž nové bytové domy. Tím se rozšíří a řádně zakončí pěší zóna v prodloužení Poštovního náměstí,“ řekl kladenský primátor Milan Volf .
Na stavbu zatím chybí povolení
Na stavbu zatím ovšem chybí stavební povolení a ani nebyla vypsána soutěž na zhotovitele. Primátor Volf očekává, že by stavební povolení mělo být vydáno v příštích týdnech a okamžitě poté by mohlo město zahájit výběrové řízení na dodavatele stavby. Radnice předpokládá, že stavět by se mělo začít v druhé polovině tohoto roku a práce na novém terminálu by měly trvat cca 14 až 18 měsíců od zahájení stavby. Předběžný odhad nákladů na přestavbu je 200 milionů korun, finální suma vyplyne z výběrového řízení na zhotovitele stavby. Částka 100 milionů korun na terminál je alokována v ITI (evropské fondy pro metropolitní oblast Prahy), plus město zažádalo i o dotaci ve výši 93 milionů na P+R ze stejného programu.
Vstříc cyklistům i vozíčkářům
Radnice obyvatelům slibuje vytvoření příjemného a vstřícného místa. „Bude respektovat potřeby autobusového terminálu, ale především chodců. Plány zahrnují mimo jiné redukci asfaltové plochy, výsadbu vzrostlých stromů, zelené střechy nástupišť. Cestující budou mít k dispozici prosklenou čekárnu s toaletami a občerstvením, terminál bude výrazně přehlednější, s jednodušší orientací. Zjednoduší a zkrátí se přestup mezi linkami městské a meziměstské dopravy. Zvýší se kvalita zázemí pro řidiče a předprodej jízdenek. V čekárně usnadní cestujícím orientaci například informační panel se skutečnými časy příjezdů autobusů (všechny autobusy budou vybaveny GPS moduly). Součástí terminálu bude parkoviště pro kola a parkoviště pro osobní vozy. Terminál bude bezbariérově přístupný, namísto stávajících schodů z centra města,“ sdělila mluvčí radnice Lenka Růžková.
Podle kritiků není projekt vhodně situovaný
Projekt má své kritiky, podle vyjádření hlasů ze skupiny The Kladno není nový terminál vhodně situovaný a autobusové nádraží by bylo lepší umístit tak, aby navazovalo na vlakové. Současné plány, kdy je autobusové nádraží od vlakového vzdálené přes celé město, jsou prý výhodné pro autobusové dopravce. Zároveň poukazují na to, že projekt nádraží nikdo veřejnosti kompletně neukázal.
