Původ kapradin spadá do doby, kdy ještě neexistovaly naše kontinenty tak, jak je známe v současnosti. V dávné minulosti byly spojeny do jednoho prakontinentu nazývaného Gondwana. Rozlámání Gondwany na jednotlivé kontinenty tak, jak je známe dnes, pak zajistilo některým skupinám stromovitých kapradin, jež se tak dostaly do pro ně vhodných klimatických podmínek, možnost přežít až do dnešních dnů.
Obrovská pravěká zvířata si na stromovitých kapradinách pohodlně pochutnávala shora, my je dnes pozorujeme s hlavami zakloněnými k nebesům, neboť dosahují výšky až dvacet metrů.
Dinosauři sice ve své převážné většině vymřeli, pouze jedna jejich část se později postupem času transformovala v ptáky, avšak druhohorní kapradiny z jejich dob přežily dodnes.
Kapradiny vznikaly pravděpodobně již v prvohorách, určitě před více než tři sta miliony lety. Dnešní botanikové znají přibližně deset tisíc druhů kapradin, jež rostou od suchých oblastí až po mokřady. Ve většině případů se jedná o byliny, avšak nejnápadnější mezi nimi jsou pak právě kapradiny stromovité.
Jedním z důvodů celosvětového rozšíření kapradin je vlhkost. Rostliny nejprve žily v pradávných mořích a teprve později se postupně začaly šířit i do suchých oblastí. Ovšem i dnes je více najdeme v místech s dostatkem vláhy, která je mimo jiné základní podmínkou pro vznik nového jedince.
Konkrétně stromovité kapradiny můžeme nalézt v horských oblastech tropů. Pokud bychom se rovnou vydali do některého z národních parků, šance narazit na ně nám tím ještě vzroste, neboť tyto organismy dávají přednost nenarušeným ekosystémům.
Pokud se však za stromovitými kapradinami nemůžeme vydat do tropických oblastí, postačí nám uskutečnit výlet do pražské trojské botanické zahrady nebo do té spravované Univerzitou Karlovou nedaleko nádraží Vyšehrad. Další exempláře k vidění nabízí například též botanická zahrada v Liberci.
