V roce 2017 zahájil pražský magistrát revitalizaci některých částí Kunratického potoka v Kunratickém lese. V rámci tohoto projektu byly odstraněny staré betonové zídky a různé zbytky opevnění, které již neplnilo svůj účel.
Staré mostky byly v katastrofálním stavu
Součástí akce měla být také oprava mostků, a to zejména jejich zábradlí a bočních křídel. Při odhalení konstrukcí se však ukázalo, že mostky se nachází v mnohem horším stavu, než se původně předpokládalo. Jejich cihlové zdivo je velmi poškozené a jsou také podemleté základy. Celá projektová dokumentace tedy musela být upravena a mosty budou kompletně rekonstruovány.
Na základy a vnitřní část mostů se použijí moderní technologie, aby byla zabezpečena vysoká pevnost a odolnost mostní konstrukce. Z vnějšku však budou mosty obloženy kamenem ve stylu historických klenutých mostů a doplní je kované zábradlí. Stavbu provádí společnost Nowastav, hotovo by mělo být v listopadu.
Kunratický les se rozkládá na území čtvrtí Krč, Michle, Kunratice a Chodov na rozloze 284 hektary.
Nejvíce zastoupené dřeviny v něm jsou dub zimní, smrk ztepilý a borovice lesní, nejčastěji ve věku 80až 100 let, hodně stromů je ale i 150 let starých. Smrkové monokultury se však postupně přeměňují na smíšené porosty, blížící se zdejšímu původnímu přirozenému složení porostů. V případě starých smrkových porostů je prováděna obnova maloplošnými zásahy. Na uvolněné plochy jsou následně vysázeny směsi vhodných dřevin včetně některých nepůvodních druhů – douglaska, modřín. Na vhodná stanoviště je už 15 let také vysazována jedle. Velký důraz je kladen na obnovu lesa přirozeným zmlazením (především dubu).
Václav IV. tady 16. srpna 1419 dokraloval
Téměř celý les se nachází na historickém území, které je spojeno s králem Václavem IV. Ten byl nejznámějším majitelem kunratického panství, které i s rozsáhlými lesy koupil roku 1407 od zadlužených Olbramoviců, aby zde pobýval v přírodě a vyjížděl na lovy. Za tímto účelem si zde také nechal vybudovat hrad, kde ho létě 1étě 1419 postihl fatální infarkt.
Záhadný kamenný svědek minulosti
Kunratický les procházel ve 20. století složitým majetkoprávním vývojem. Střední část lesa koupilo hlavní město Praha v roce 1923. V této části lesa se u asfaltové cesty nachází starý kamenný pomník, jehož původ se zatím nepodařilo objasnit. V roce 1928 byl městu darován kus lesa okolo Nového hradu. V roce 1947 byla zkonfiskována Korbům z Weidenheimu celá jižní část Kunratického lesa.
Severní část lesa patřila od 15. století Univerzitě Karlově. Na město Prahu byla převedena až v roce 1963. Jen část lesa, která se nachází u Chodova, byla zalesněna až po 2. světové válce na původně zemědělských půdách, jinak se jedná o historicky zalesněné území. Z počátku 20. století pochází rozsáhlé smrkové monokultury, které vypovídají o tzv. „smrkové mánii“ v tomto období.
Kunratický les se nachází na území čtyř katastrů a je „ostrůvkem“ uprostřed husté městské zástavby a panelových sídlišť. Lesem prochází několik značených turistických tras i cyklotras. Nachází se zde dětská hřiště, altány, velké množství laviček, piknikové místo s veřejným ohništěm a naučná stezka s lesnickou tématikou.
Velkým problémem lesa je vysoká návštěvnost – každý rok navštíví les přes 2 miliony lidí.
Mufloni dokážou škodit
V Kunratickém lese můžeme jako v jediném pražském lese spatřit muflona obecného (Ovis musimon). Muflon, jehož domovinou je Korsika a Sardinie, byl v Čechách vysazen ve 2. polovině 19. století. V šedesátých letech minulého století byl vysazen přímo v Kunraticích. Mufloni žijí ve skupinách a vyhovují jim extrémní svahy s vystupujícími skalkami. Jejich znakem jsou vyvinuté rohy, které samci používají při soubojích. V Kunratickém lese bohužel mufloni způsobují problémy – decimují veškeré byliny a zmlazující se stromy.
V lesní školce najdeme sekvojovce
V bývalé kunratické lesní školce roste několik exemplářů sekvojovce obrovského (Sequoiadendron giganteum). Je to jehličnatý stálezelený strom impozantních rozměrů. Jako nejmohutnější živý organismus na světě dorůstá výšky až 80 m. Sekvojovec obrovský se dnes přirozeně vyskytuje pouze na západních svazích Sierry Nevady v Kalifornii, v Evropě byl však dříve hojně vysazován jako okrasná dřevina.
V Kunraticích je dokonce i exemplář Metasekvoje (Metasequoia glyptostroboides).
To je jehličnatý opadavý strom, který je považován za žijící fosílii. Dlouho byl pokládán za vymřelý v třetihorách, a to až do roku 1949, kdy byla americkou expedicí přivezena z Číny do Evropy jeho semena. Kunratický exemplář je proto skutečnou raritou.
