Václav IV.
Václav IV. – vzdělaný i slabý král, který se nikdy nevymanil ze stínu svého slavného otce
Syna otce vlasti, rozporuplnou osobnost českého středověku, který se narodil před 660 lety, někteří historici popisují jako vzdělaného, sečtělého, zdvořilého a zábavného společníka, jiní jako nervově labilního, depresivního a agresivního alkoholika. V každém případě se ale shodují na tom, že Václav IV. byl nešťastný král – sám o sobě i v osudu českého království.
Dekret kutnohorský: Co Univerzitě Karlově vzal a byl vůbec přínosem?
Nenaučil jsem se vládnout. Paradoxně jsem s touto kvalifikací vydržel na trůnu více než čtyři desítky let. Dobře namazaný, státní stroj mého otce, běžel řadu let i po jeho smrti. Pozlátko hostin, turnajů a podpisů smluv. Viděl jsem jen to pozlátko. Teprve později jsem pochopil, že to byla opravdu jen špička ledovce, nekonečně trpělivé a mravenčí práce diplomata. Králem jsem se stal jako dítě a jako dítě vládl i v dospělém věku.
Jiráskův hlavní padouch: Zikmund, liška ryšavá
Hlavní padouch řady historických románů spisovatele Jiráska, a programově nenáviděný český král, kterému už obrozenci z povolání nemohli přijít na jméno. Liška ryšavá, přezdívka, kterou Zikmundovi Lucemburskému nikdo v Čechách neodpáře. Byl tento syn Karla IV. opravdu takový zloduch?
Pitka s mrtvolou aneb jak husité „uctili“ českého krále Václava IV.
Nešťastný osud člověka a místa se někdy sejdou, jako by si byli dávno navzájem předurčeni, jako se to stalo v případě Václava IV. a zbraslavského kláštera. Panovník, jehož vláda nebyla právě zdařilá, měl po smrti spočinout na místě, které svůj účel nakonec také nesplnilo.
Jan Zoul z Ostředka. Bývalý služebník krále Václava loupeživým rytířem
Nacházíme se za Horskou branou. Dnes už neexistuje, byla zbořena v roce 1875. Stávala v místech, kde se napojuje Senovážné náměstí na křižovatku U Bulhara. Tehdy, na počátku patnáctého století, zde končila Praha. Dnes je to místo, které nás ničím příliš nezaujme, tehdy to však bylo místo obávané. Stávalo zde pražské popraviště. Zde se 13. 7. 1404 odehrálo divadlo, které bylo i na drsný středověk velmi poutavé a zůstalo v lidské paměti jistě velmi dlouho.
Zikmund měl právo na český trůn. Byl středověk a nikdo se s nikým nemazlil. Včetně jeho žoldáků a husitů na straně druhé
Historie má jeden závažný nedostatek. Tím nedostatkem jsou historici. Říká se, koho chleba jíš, toho píseň zpívej a pro tento vědecký obor to platí dvojnásobně. Žádný historik nežije ve vzduchoprázdnu. Jeho úhel pohledu na historické události je přímo úměrný závislosti na státní moci a jeho strachu popsat minulé děje pravdivě. Jenže co je to pravda? Na to se už kdysi ptal Pilát Krista. Historie má mnoho pravd a musíme se smířit s tím, že se k ideálu můžeme pouze přibližovat, ale nikdy jej nedosáhneme.
Na příkaz krále ho utopte jako psa! Rozzuřený Václav IV. netušil, co způsobí smrt pražského kněze
Světec omylem pasovaný do role ochránce zpovědního tajemství. Muž, který byl po dlouhý čas nejznámějším Čechem. Jeho sochy zdobily vesnické návsi a mosty střední Evropy. Ale legenda až příliš zašmodrchala skutečný život generálního vikáře, který ve svém hněvu ukončil opilý král Václav IV.
Pokud jste ještě nenavštívili unikátní výstavu o Václavu IV., máte poslední možnost
Pokud jste nestihli navštívit unikátní výstavu Český a římský král Václav IV., která se koná v Císařské konírně na Pražském hradě, máte poslední možnost. Výstava potrvá už jen do 3. listopadu.
Kunratice se chystají oslavit babí léto, Václava IV. i vinobraní
Tradiční rodinná akce Babí léto v zámeckém parku v Kunraticích se chystá na tuto sobotu 14. září mezi 10. a 16. hodinou.
Výstava na Pražském hradě. Gotické umění období vlády krále Václava IV.
Cílem výstavy je připomenout osobnost panovníka a jeho dvůr na Pražském hradě v zrcadle gotického umění nazývaného krásný sloh, s důrazem na stylovou proměnu okolo roku 1400.
Václav IV. Ne bůh se zlatou korunou, ale v podstatě bezradný panovník, kterého dějiny semlely v pravém smyslu toho slova
Tento příspěvek bude o českém králi Václavovi IV. Neděste se, nebude to žádný historický exkurz s mnoha daty, významnými událostmi, bitvami či historickými výroky. Zkusme se na Václava IV. podívat z lidského hlediska a rázem se stane sympatičtějším a bližším. Ne bůh se zlatou korunou, ale v podstatě bezradný, nešťastný člověk, kterého dějiny semlely v pravém smyslu toho slova.
Nečekalo se na další volby, nepsaly se petice. V 15. století na to nebyl čas. Bez politické korektnosti
Na konci července uplyne již předlouhých šest století od spontánní akce Pražanů, která se stala později téměř tradicí a vstoupila do historie. Ukázala se docela účinnou a byla potom ještě dvakrát opakována. Specifické, české jednání, které 30. 7. 1419 postihlo Novoměstské komunální politiky, dosazené králem Václavem IV. Necinkalo se klíči, nečekalo se na další volby, nepsaly se petice, nevyslovovala se nedůvěra. V patnáctém století na to nebyl čas. Od myšlenky k činu nebylo tehdy nikdy příliš daleko.
Krvavé Velikonoce. Před 630 lety se v Praze odehrál největší pogrom u nás
Židé v Praze jsou doloženi od 10. století, jejich sídliště byla soustředěna do několika míst a od 13. do 18. století omezena na oblast Židovského města, pozdějšího Josefova.
Co dělá ledňáček v lednu? A souvisí jméno mystického ptáčka s mrazivým obdobím v roce?
Velké překvapení. Jméno ledňáček nejenže nesouvisí s ledem a s lednem, ale s něčím úplně jiným. A jeho mystický odkaz zůstává záhadou dodnes.
Dekret kutnohorský před 610 lety málem zlikvidoval Karlovu univerzitu. A zasadil se o to i Jan Hus!
Podpis lidskou rukou je něco velmi zvláštního. Shluk několika písmen, který často osudově mění život jedince, skupiny lidí i celých národů. Tak jako podpis Václava IV. na Dekretu kutnohorském 18. ledna 1409.
Kde je ukrytý tajemný svatý grál? Všechny stopy vedou na Křivoklát
Ne každý návštěvník si při vstupu na nádvoří hradu Křivoklát povšimne pozoruhodných erbů na balkoně nad svou hlavou. Prochází totiž rovnou pod nimi. Navíc nejde o nic zvláštního. K hradu erby přece patří. Problém je v tom, že tyhle kousky nelze přiřadit k žádnému šlechtickému rodu. A jsou to vůbec erby?
Staré Město jako němý svědek nejhoršího židovského pogromu v českých zemích. Kdo rozpoutal nechutná zvěrstva?
Za rok tomu bude 630 let od doby, kdy byl na Starém Městě pražském rozpoután pogrom. Zemřely tu stovky mužů, žen i dětí, byty zůstaly vydrancované a obchody vypálené. Proč se taková zvěrstva děla?
Shrbený Karel IV. i nakažený Smetana. Unikátní objevy lékaře Emanuela Vlčka z ostatků českých velikánů
Patrně nejznámější osobností české historické antropologie je profesor Emanuel Vlček, který se narodil 1. března 1925 v malebném městečku Rožmitál pod Třemšínem. Jeho cestu k profesorskému titulu mu znepříjemnila i politická situace. Jeho druhou rodinou se tak až na začátku devadesátých let stává Lékařská fakulta v Praze. Jeho vědecká kariéra byla bohatá. Napsal přes 500 prací a před studenty se svými bohatými přednáškami předstoupil také více než pětsetkrát.